Uspět s žádostí o osobní bankrot není snadné, většina jich končí zamítnutím

Praha - Osobní bankrot zatím v Česku příliš nefunguje. Cílem takzvaného insolvenčního zákona, platného od ledna letošního roku, bylo umožnit lidem oddlužnění, a to za podmínky, že budou pět let splácet alespoň 30 procent vypůjčené částky  a získají souhlas věřitele. Soudy už ale kvůli špatně vyplněným formulářům odmítly šedesát procent návrhů. O prohlášení osobního bankrotu od začátku roku požádalo téměř 600 dlužníků.

Podle advokáta Jiřího Markvarta je zákon na navrhovatele poměrně přísný a řada z nich není schopná podat bezvadný návrh se všemi požadovanými přílohami. Ministerstvo spravedlnosti vysoké procento neúspěšných žadatelů vysvětluje podceněním celé procedury ze strany dlužníků. „Není to tak jednoduchá záležitost. Jde o úpravu jejich poměrů na dalších pět let. Určitě doporučujeme poradit se s odborníky, advokáty, občanskými poradnami,“ vysvětlila mluvčí Zuzana Kuncová.

Většinu návrhů přitom soudy zamítají kvůli nedodržení termínů. Když totiž soud žadatele vyzve, aby dodal například znalecký posudek, má na to jen sedm dní. Do deseti dní musí složit zálohu, kterou může soud určit až do 50 tisíc korun. „Například sehnat během sedmi dní znalecký posudek na dohad nemovitosti je téměř nereálná záležitost,“ míní Nikola Spurný z Poradny při finanční tísni.

Při nedodržení termínu může soud vyhlásit na dlužníkův majetek konkurz, a takový člověk pak nemůže podat pět let další návrh na oddlužení. Kdyby soudy ale nebyly v těchto případech shovívavé, odmítnutých návrhů by bylo ještě víc. „Z praxe známe i případy, kdy soud sice návrh na povolení oddlužení zamítl, ale dal dlužníkovi možnost, aby podal nový návrh se všemi zákonnými přílohami,“ připomíná Nikola Spurný.

O zjednodušení insolvenčního zákona zatím Ministerstvo spravedlnosti neuvažuje. Do konce roku chce vyhodnotit jeho fungování, a teprve potom připravit novelu. Advokát Jiří Markvart dodává: „Určitě je možné nějaké změkčení, ovšem nelze rezignovat na ochranu  a práva věřitelů.“