Češi, setřete slzu, končí poslední haléře

Praha - 116 let dlouhá éra, kdy měli Češi možnost platit padesátihaléřovými mincemi, tedy posledními haléři, které české měně ještě zbyly, končí. Ceny zboží a služeb je ale dál budou uvádět; a teprve konečná částka při placení se bude zaokrouhlovat na celé koruny. Zbylé padesátníky budou banky měnit ještě rok. Češi se bojácně ptají: Povede to ke zdražování?

Padesátníky budou následovat odsun všech ostatních haléřových mincí, protože stejně jako již dříve ty drobnější ztratily i ony svou funkci. Zatímco ještě v roce 2004 za padesát haléřů mohli Češi koupit krabičku zápalek, dnes už za ně nepořídí nic. Navíc je výroba mince mnohem více nákladná, než jaká je její nominální hodnota.

Řetězce prý nezdraží, SOS tvrdí opak

Podle představitelů největších obchodních řetězců v Česku - Tesca a Aholdu - se Češi nemusí kvůli zrušení padesátníků bát zdražení zboží. Na regálech zůstanou i nadále původní ceny v haléřích, jako tomu bylo po zrušení desetníků a dvacetníků v roce 2003. Zaokrouhlovat se bude až u pokladny, a to pouze při platbě v hotovosti.

„Změna se vůbec nedotkne zákazníků s platební kartou, kde i dnes účtujeme cenu přesně v haléřích,“ uvedl mluvčí Aholdu Libor Kytýr. Zvýšení cen se neobává ani Česká národní banka, která uvádí, že se stažení padesátníků z oběhu do inflace promítne pouze 0,1 procenty.

Jiný názor na věc má Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). Podle jeho mluvčí Ivany Pickové lze v budoucnosti očekávat zaokrouhlování cen veškerého zboží, tedy nejen výsledné ceny nákupu.

Poukázky s haléřovými hodnotami pošta od zítřka nepřijme

Změny a zaokrouhlování čekají i zákazníky České pošty. Od 1. září nebude pošta přijímat poukázky, které nebudou znít na částku zaokrouhlenou na celé koruny. I nadále ale bude prodávat známky s nominální hodnotou 0,50 Kč, 2,50 Kč, 6,50 Kč, 7,50 Kč a 32,50 Kč. Bude ale zaokrouhlovat. Člověk, který si přijde koupit známku za 50 haléřů, za ni tak paradoxně zaplatí dvakrát tolik.

Haléřové mince - dar císaře Františka Josefa

Haléř jako nejmenší nominální hodnotu korunové měny zavedl císař František Josef I. Při přípravě měnové reformy z roku 1892 totiž hledalo Rakousko-Uhersko náhradu za krejcary a zlatky.

Do novodobé numizmatické historie započaté v roce 1953 nechvalně známou komunistickou měnovou reformou, během které ztratily ze dne na den peníze prudce na hodnotě a lidé byli ožebračeni, vstupovalo Československo s celou sbírkou haléřových mincí. Existovaly jedno, tří a pětihaléře. Dále deseti a padesátihaléře a sbírku mincí doplňoval i poněkud kuriózní 25haléř. Dvacetník se objevil až o deset let později v roce 1963.

Z peněženek Čechoslováků nejdříve zmizely 25haléře, následovaly pětníky a tříhaléře. Nejmenší mince československých dějin - jednohaléř - zůstala oficiálně v platnosti až do 1. ledna 1993, i když se již v oběhu příliš neobjevovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...