Říman: Stát kvůli krizi pomůže exportérům

Ačkoli české banky světovou finanční krizi zdaleka nepociťují tak silně, jako bankovní domy v západní Evropě a v USA, českou ekonomiku přesto zabolí. Hlavním důvodem je právě klesající poptávka na západ od našim hranic, kam směřuje většina českého exportu. Stát se proto chystá vývozce podpořit a nabídne jim řadu výjimečných úlev. Informoval o tom dnes Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Chystaná státní pomoc má mít podle něho podobu především výhodnějších úvěrů od České exportní banky (ČEB) a pojištění od Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP. Celková podpora vývozu by se měla pohybovat kolem 2,9 miliardy korun.

„Přicházíme s nástroji, které jsou zejména finančního charakteru, ale nikoliv ve smyslu přímých dotací jednotlivým podnikům,“ řekl Říman. Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že základní kapitál ČEB bude v první fázi posílen o miliardu korun, což vytvoří prostor pro poskytnutí státní podpory vývozu v hodnotě kolem 25 miliard korun. "Je to první krok.

Pokud se stane, že poptávka bonitních projektů bude vyšší než tyto veřejné prostředky, pak navýšíme znovu. Během roku 2009 se nestane, že by některý konkurenceschopný a bonitní exportní projekt nebyl uspokojen, protože nejsou prostředky," prohlásil.

EGAP zároveň zvýší pojistné krytí u všech typů pojištění vývozních úvěrů z dosavadních 95 procent až na 99 procent. Tím se podle Kalouska sníží spoluúčast pojištěných firem na případných škodách na jedno procento a klesne i rizikovost exportu a jeho financování. EGAP také zlevní své služby.

MPO chce pomoci exportérům také rychlejším uvolněním peněz z fondů EU a nabídne jim i možnost čerpat zvýhodněné vývozní úvěry také u komerčních bank. Stát ještě letos posílí i rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu minimálně o 300 milionů korun, což podle Kalouska umožní zvýšit dostupnost investičních úvěrů pro malé a střední zemědělské podniky.

Zahraniční obchod skončil v říjnu se schodkem téměř čtyř miliard korun, což je meziroční zhoršení o 12,1 miliardy korun a současně největší negativní meziroční změna od roku 1994. Čísla podle analytiků podala první jasnou  zprávu o tom, že ekonomická krize už dorazila do ČR. Řada tuzemských podniků v souvislosti s finanční krizí a ztrátou exportních zakázek sahá k úsporným opatřením, nejčastěji k propouštění a výraznému omezování výroby. Některé firmy již ohlásily krach.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
před 21 hhodinami

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...