Praha - Rok 2009 přinesl změny do pojištění na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Zatímco v roce 2008 například platilo, že je třeba sociální pojištění odvést pouze z podnikání a ostatních samostatně výdělečných činností, od roku 2009 se musí toto pojištění zaplatit i za příjmy z tzv. nezávislých povolání (činností konaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost). Avšak i nadále zůstává v platnosti pravidlo, že se sociální pojištění neodvádí z příjmů z pronájmu a nemovitostí i věcí movitých.
Zálohy na sociální pojištění
Sociální pojištění se v Česku ve většině případů platí každý měsíc formou záloh. Existují však výjimky. Zálohy nemusí platit ty osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podnikání je činností vedlejší. Do této kategorie spadají studenti do 26 let, osoby, které pobírají starobní důchod nebo plný či částečný invalidní důchod, ale také osoby, které jsou kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti také zaměstnány. A právě v případě „podnikajících“ zaměstnanců došlo v roce 2009 k úpravě jejich povinností.
Aby byla v minulých letech podnikatelská činnost člověka, který je rovněž zaměstnán, posuzována jako vedlejší, musel příjem z jeho zaměstnání činit alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy. Od ledna 2009 to mají tito lidé jednodušší. Aby nemuseli platit zálohy stačí jim již pouze fakt, že pracují, úřady už nesledují, jak velký příjem ze zaměstnání získali.
Kolik sociální pojištění podnikatele stojí?
Sazba sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných činí pro rok 2009 29,6 procenta z vyměřovacího základu. Z toho 28 procent odchází na důchodové pojištěná, zbytek, tj. 1,6 procenta je určen na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
