Kalousek: ČNB nesmí v rámci boje proti krizi přijít o své kompetence

Praha - Český ministr financí Miroslav Kalousek před dnešním zasedáním Rady Ecofin řekl, že Česká národní banka (ČNB) nesmí během změn regulace a dohledu, jež si vyžádá současná finanční a hospodářská krize, přijít o žádnou pravomoc. Ecofin je neformální setkání ministrů financí a hospodářství, zástupců centrálních bank členských zemí Evropské unie a také zástupců Evropské komise. Šéfové státních pokladen přitom mají na programu právě debatu o regulaci a dohledu nad finančním sektorem, jehož problémy v minulém roce poškodily celosvětovou ekonomiku.

„Celá řada zemí by si přála, aby se posunuly kompetence regulátorů v zemích, kde sídlí matky (mateřské banky), v neprospěch regulátorů, kde sídlí dcery těchto bank. Tohle je klíčová otázka pro Českou republiku, protože náš bankovní systém je postavený na dceřiných firmách. Takže mojí prioritou číslo jedna je ohlídat, aby český regulátor (v Česku je jím ČNB) nepřišel o žádnou kompetenci,“ řekl Kalousek, který setkání hostí jakožto představitel předsedající země.

Ministři projednávají možnost centrálních evropských regulátorů

Ministři financí projednávají expertní zprávu Mezinárodního měnového fondu, která počítá právě se zásadními změnami v regulaci a dohledu nad finančním sektorem. Zprávu sestavila skupina expertů vedená bývalým šéfem Mezinárodního měnového fondu Jacquesem de Larosierem. Podle Kalouska nicméně ve zprávě není nic, co by mohlo ohrozit pravomoci české centrální banky.

Zpráva ale navrhuje vznik nových celoevropských úřadů pro dohled nad finančním sektorem, které by měly vytvořit síť národních regulátorů nebo posuzovat systémová rizika ve finančním systému a v případě potřeby varovat před případným kolapsem.

Kalousek je zdrženlivý, zůstal by u národního dohledu

„Já osobně jsem velmi zdrženlivý k pozici jednotného evropského regulátora. Nesouhlasil bych s tím, že by měly mít i pravomoci rozhodovací, a to si myslím, že takových zemí bude víc,“ dodal Kalousek s tím, že existuje celá řada zemí, které rády přiznají novým úřadům právo monitorovat situaci ve finančním sektoru, ale rozhodovací pravomoci jim nebudou chtít předat.

Český ministr financí se domnívá, že pokud by všechny země EU měly na národní úrovni jen jeden úřad, který by zajišťoval regulaci a dohled nad finančním sektorem, nebyla by další celoevropská instituce třeba. Tak to funguje například v České republice, kde funkci regulátora zastává ČNB. „Máme s tím výjimečně dobré zkušenosti,“ uvedl Kalousek.

Kalousek: Larosierova zpráva je dobrým podkladem pro debatu

Po skončení dnešního jednání se zástupci EU se nijak netajili tím, že v unii shoda na změnách ve finanční regulaci a dohledu zatím není. Podle Kalouska ale zasedání šéfů státních pokladen ukázalo, že všichni se shodují na tom, že Larosierova zpráva je dobrým podkladem pro současnou debatu, na konkrétních detailech se ale jednotlivé země zatím neshodují. Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy však nikdo nezpochybňuje roli národního dohledu nad finančním sektorem.

„Neměl jsem pocit, že by byl zpochybněn princip, že ten dohled musí být založen na národní bázi,“ řekl Tůma novinářům na tiskové konferenci. Šéf ČNB ale připustil, že pro některé země Larosierova zpráva nejde dostatečně daleko, jde přitom o státy, které by raději viděly existenci jednotného regulačního úřadu. „Myslím, že se všichni shodneme na diagnóze, byla přijata chybná rozhodnutí soukromých finančních institucí. Došlo k selhání v regulaci a dohledu,“ doplnil eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Joaquín Almunia.

Konkrétní návrh zveřejní v květnu Evropská komise

V současnosti bude Evropská unie čekat až Evropská komise v květnu zveřejní konkrétní legislativní návrh, který se bude týkat právě změn v regulaci finančního sektoru. Brusel se nijak netají tím, že by dohody rád dosáhl ještě v červnu. Bude to však nadmíru složité, protože EU čekají právě v červnu volby do Evropského parlamentu, po nichž se z velké části změní nejen tváře evropských zákonodárců, ale i obsazení jednotlivých postů eurokomisařů.

Zasedání ministrů sleduje stejná témata, kterými se zabýval čtvrteční summit G20 v Londýně. Prvním z nich je otázka větší regulace finančních trhů a bankovního světa než ta dosavadní. Druhým diskutovaným tématem je větší finanční stimul světové ekonomice. V případě EU se jedná o 75 miliard eur, které prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu zamíří na podporu ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 10 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...