Nezaměstnanost v EU by se mohla stabilizovat v květnu, předpovídá Špidla

Brusel – I když se již i v Evropské unii začínají objevovat známky stabilizace ekonomiky, na definitivní konec hospodářské krize a zastavení nárůstu nezaměstnanosti si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Podle eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimíra Špidly bude počet lidí bez práce ještě narůstat, avšak pomalejším tempem. Míra nezaměstnanosti v EU by se prý mohla stabilizovat příští rok v květnu.

„Obecně se dá říci, že nezaměstnanost sleduje ekonomiku asi se šesti až osmiměsíčním zpožděním, čili od momentu zřetelného nárůstu ekonomiky se dá počítat, že pozorovatelné dopady na nezaměstnanost přijdou zhruba za osm měsíců,“ uvedl Špidla v rozhovoru pro dnešní Otázky Václava Moravce.

Nárůst nezaměstnanosti se ale mimo jiné i díky koordinovaným akcím Evropské unie podařilo zpomalit. Evropa na boj s hospodářskou krizí poslala prostředky odpovídající zhruba čtyřem procentům evropského hrubého domácího produktu. „Můžeme čistě teoreticky předpokládat, že kolik míst je vázáno na 4 procenta HDP, takový je vliv na zaměstnanost,“ podotkl Špidla. Konkrétní množství pracovních míst, která se tímto způsobem podařilo zachránit, je podle něj kvůli používaným metodikám nemožné zjistit.

74 minut
Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Brusel ale nehodlá v boji s krizí a nezaměstnaností polevovat. „V současné době se projednává v Evropské radě změna pravidel pro evropský sociální fond, která by měla usnadnit a urychlit jeho čerpání. Pro aktivní politiku by se snáze a rychleji uvolnilo cash flow,“ připomněl Špidla. Dodal, že toto opatření pomůže zejména pobaltským státům, na které krize dolehla ze zemí EU nejvíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...