Washington - Reforma amerického zdravotního systému přijde během následujících deseti let na 829 miliard dolarů, spočítali ve středu analytici amerického Kongresu. Změna by podle nich zároveň měla rozšířit zdravotní pojištění na 94 procent Američanů ze současných zhruba 83 procent. Zároveň by chystaná reforma během deseti let měla mírně snížit rozpočtový deficit o 81 miliard dolarů. Podle pozorovatelů aktuální výpočet rozpočtové kanceláře Kongresu, což je jeho nezávislé poradní těleso, posunuje návrh zákona, který připravil demokratický senátor Max Baucus, ke schválení ve významném finančním výboru v Senátu. Ukazuje totiž mimo jiné, že návrh dále nezatíží již tak vysoký rozpočtový deficit Spojených států. Hlasovat by se mohlo již tento pátek, i tak ale celá reforma má výrazný skluz, původně americký prezident Barack Obama chtěl, aby ji obě komory Kongresu schválily na začátku srpna, na podzim už pak chtěl mít zákon podepsaný.
„Zdravotní reforma by měla být při rozšíření a zlepšení dostupnosti zdravotního pojištění fiskálně zodpovědná. Tato čísla znovu potvrzují, že skutečná reformu může být právě taková,“ uvedl Baucus. Náklady na reformu podle webových stránek deníku The Wall Street Journal v příštích deseti letech sestávají z výdajů 461 miliard na daňové úlevy pro nízko- a středněpříjmové skupiny, jež jim mají snížit náklady na zdravotní pojištění. Dalších 345 miliard dolarů půjde na rozšíření současného programu Medicaid, ze kterého se hradí zdravotní péče chudým.
Peníze na tak vysoké výdaje by měly pocházet z několika zdrojů. Návrh například chce zefektivnit program Medicare, jenž slouží pro úhradu péče lidem starším 65 let. Úspory by měly činit 404 miliard dolarů. Dalších 201 miliard dolarů by měla přinést čtyřicetiprocentní spotřební daň ze zvláště štědrých pojistek, které svým zaměstnancům hradí některé firmy. Zbytek peněz by měl pocházet zejména od zdravotních pojišťoven, farmaceutických firem a výrobců zdravotního zařízení.
Odpůrci už ustoupili, spíše se snaží zmírnit podobu reformy
Demokraté podle The Wall Street Journalu v posledních týdnech zaznamenali řadu úspěchů, které posouvají reformu ke schválení. Lobbisté prý již také nevystupují proti reformě jako takové, ale snaží se ovlivnit její podobu. Přesto nejsou stále známé některé klíčové části reformy, které v uplynulých měsících ve Spojených státech vyvolaly značné rozepře. Jde zejména o to, zda její součástí bude státní konkurence komerčnímu zdravotnímu pojištění.
Hlavním cílem reformy je podle Obamy přinést zdravotní pojištění zhruba 47 milionům Američanů, kteří jej nyní nemají, převážně proto, že si jej nemohou dovolit. V roce 2006 mělo podle údajů z tehdejšího sčítání lidu zdravotní pojištění 84 procent Američanů. Zhruba 60 procentům je platil zaměstnavatel, dalších devět procent si je platilo samo. Zbytku poskytují pojištění různé vládní agentury. Péči pro staré lidi hradí federální program Medicare, pro některé nízkopříjmové skupiny zase program Medicaid. Další programy jsou například určeny pro vojenské veterány anebo indiány. Zaměstnavatelé často poskytují pojištění i rodině zaměstnance. Propouštění kvůli současné ekonomické krizi proto zhoršilo přístup řady Američanů ke zdravotní péči.
