Většina českých bank uvádí nepřesné informace o sazbách úvěrů

Praha - Organizace Člověk v tísni zveřejnila analýzu bankovních úvěrů v Česku, která potvrdila, že většina peněžních ústavů uvádí nižší úrokové sazby u půjček, než jaké nakonec klienti zaplatí. Z osmi největší tuzemských bank se deklarovaná roční procentní sazba nákladů na úvěry (RPSN), která by měla obsahovat všechny náklady spojené s pořízením úvěru, rovná jejich skutečné sazbě pouze u Poštovní spořitelny. Naopak u ČSOB překračuje skutečná sazba deklarovanou o 22 procent.

Člověk v tísni podobné srovnání představil už u nebankovních společností. Nyní se pustil také do bank, neboť podle organizace také některé z finančních insitucí se nechovají dle veřejně přijatelných norem a předpokládaných smluvních podmínek.

Nejlépe z průzkumu vyšla Poštovní spořitelna

Index transparentního úvěrování (zdroj: ČT24)

Obecně prospěšná společnost z modelových případů vypočítala sazbu RPSN a porovnala ji s tím, co uvádějí jednotlivé banky. „Pouze Poštovní spořitelna započítává do deklarované sazby RPSN všechny náklady spojené s pořízením úvěru. Je vidět, že to jde,“ uvedl autor analýzy Daniel Hůle. Ostatní banky podle něj sice zákon neporušují, avšak pro zájemce o úvěr je matoucí odlišná praxe při výpočtu sazeb RPSN.

V modelovém příkladu žádá o neúčelový úvěr 30 000 korun s délkou splácení jeden rok ženatý bezdětný muž s čistým měsíčním příjmem 20 000 korun, zaměstnaný na dobu neurčitou, zaměstnanou manželkou a bez dalších půjček. Pouze u GE Money Bank byla splatnost dva roky a u UniCredit Bank byla výše půjčky 50 000 korun.

Nejhůře dopadla ČSOB

Skutečná sazba RPSN převýšila u mBank deklarovanou o pět procent, u Komerční banky o deset procent, u GE Money Bank o 16 procent, u UniCredit Bank a Raiffeisenbank o 17 procent, u České spořitelny o 21 procent a ČSOB avizovaných 22 procent.

„Výpočet RPSN je naprosto korektní a v souladu se zákonem. Odchylka je dána započítáním volitelných, zákonem nepožadovaných položek,“ uvedl mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Banka podle něj klienty před podpisem smlouvy s veškerými parametry, včetně poplatků a sazeb, detailně seznamuje. Od června bude navíc platit novelizovaný zákon, který již definuje vstupy pro výpočet RPSN přesněji, tudíž by se měla metodika jednotlivých bank sjednotit.

Roční procentní sazby nákladů by přitom měly zahrnovat veškeré náklady spojené s pořízením a splácením úvěru. V zákonu se ovšem mluví o všech podstatných nákladech a právě slovo podstatných si banky vykládají různě a některé náklady nakonec nezohledňují. Zpravidla se jedná o zpracování úvěru či měsíční platby za vedení úvěru.

Odborníci i pracovníci ministerstva ale vidí naději například v nové směrnici o spotřebitelském úvěru, která by měla vyjít v platnost od ledna příštího roku a která přesněji definuje RPSN. Ovšem i zde stále zůstává volný prostor a dle odborníků je účelnější cestou samoregulace a zde uvádí jako příklad nebankovní trh. Právě řada nebankovních institucí se po vlně kritiky poučila a začala nabízet férovější podmínky. „Poslední půl nebo tři čtvrtě roku věřím v princip samoregulace ve finančním sektoru podstatně víc než dříve. Vede mě k tomu zkušenost s nebankovním sektorem,“ potvrdil Hůle.

  • Poštovní spořitelna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155624.gif
  • Poskytnutí spotřebitelského úvěru autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/625/62492.jpg
Vydáno pod