Během 1. čtvrtletí letošního roku se konečná spotřeba domácností propadla o 0,1 procenta v eurozóně a o 0,2 procenta v EU. Ve 4. čtvrtletí loňského roku přitom rostla o 0,2 procenta v zemích platících eurem i v evropské sedmadvacítce. Propad během prvních tří měsíců letošního roku zaznamenaly i investice, konkrétně o 1,1 procenta v eurozóně a o 1,2 procenta v celé unii. Vývoz naopak rostl o 2,5 procenta, respektive 2,3 procenta. Podobně se vyvíjel i dovoz, které v 1. čtvrtletí rostl o 4 procenta v eurozóně a o 3,4 procenta v celé EU.
Ekonomika Spojených států i Japonska roste rychleji
Hospodářský růst eurozóny i EU je citelně pomalejší než v případě dalších velkých světových ekonomik. HDP Spojených států v 1. čtvrtletí rostlo o 0,8 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím a o 2,5 procenta meziročně. Japonské hospodářství si připsalo v 1. čtvrtletí růst o 1,2 procenta mezičtvrtletně a o 4,2 procenta meziročně. „Je vidět, že eurozóna je ekonomika daleko méně pružná a daleko méně zareagovala na zlepšení globální ekonomické situace. V eurozóně zůstává slabá domácí poptávka, a to jak v podobě investiční aktivity, tak i spotřeby domácností,“ řekl ekonom David Marek.
José Manuel Barroso :
„Bez strukturálních reforem se neobejdeme. Musíme obnovit důvěru lidí v ekonomický růst.“
Podle Howarda Archera z IHS Global Insight se na výsledcích za první čtvrtletí projevilo špatné počasí, které prakticky celý evropský region sužovalo na počátku roku. Slabý mezičtvrtletní růst podle něj také zvýrazňuje skutečnost, že oživení eurozóny se jen těžko rozmachuje k nějakému dalšímu rozvoji poté, co ve třetím čtvrtletí hospodářství bloku vystoupilo z recese. „Poněkud překvapivě nejrychlejší růst mezi hlavními ekonomikami eurozóny má Itálie, kde HDP vzrostlo o 0,5 procenta,“ podotkl Archer. Naopak mezičtvrtletní propad řeckého hospodářství o 0,8 procenta dál zvýrazňuje problémy, s nimiž se tato jihoevropská země sužovaná masivním zadlužením potýká.
