Praha - Podle Vladimíra Bezděka, šéfa týmu expertů, který vypracoval návrh důchodové reformy, může snížení stropů na sociální pojistné pomoci vyřešit rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil s platností od září 2011 současný výpočet důchodů, méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Bezděk se takto vyjádřil na konferenci Důchodová reforma - jak dál?, kterou pořádala Vysoká škola finanční a správní a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle některých odborníků je potřeba zapojit do systému pilíř soukromého spoření, a to nejlépe hned, podle jiných stačí další parametrické úpravy.
Důchody má dle odborníků spasit pilíř soukromého spoření
Bezděk zdůraznil, že podle rozhodnutí Ústavního soudu nebyla problematická léta 2007 a 2008, kdy byl strop na sociální pojistné ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. Bezděkova komise ve svém variantním návrhu na reformu důchodového systému počítá se snížením tohoto stropu na trojnásobek průměrné mzdy, a to ze současného šestinásobku.
Podle Martina Potůčka z Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) FSV UK totiž návrhy komise s rozhodnutím Ústavního soudu vůbec nepočítají. Potůček uvedl, že by se soudci Ústavního soudu s podobným řešením zřejmě nespokojili. Při přípravě svého materiálu na konferenci s nimi tuto záležitost konzultoval a očekávají změnu redukčních hranic, tedy částky redukující při výpočtu důchodu výši osobního vyměřovacího základu.
GALERIE
videogallery_00093080
Bezděkova reforma prý neřeší kvalitu života důchodců a mezigenerační solidaritu
Dle Potůčka se návrhy Bezděkovy komise soustředily zejména na téma rozpočtové odpovědnosti, ekvivalence a odolnosti řešení v čase. Pouze okrajově se pak zaměřily na kvalitu života důchodců a mezigenerační solidaritu. Vůbec se pak nezabývají příspěvky, které do penzijního systému odvádějí bezdětní a rodiče s dětmi či zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), říká Potůček.
Ten varoval, že více než 80 procent platí minimální povolený základ pro odvody na sociální pojištění. Podle něj by stát měl více kontrolovat převádění zaměstnanců na takzvaný švarcsystém, kdy se z nich stávají OSVČ a pracují pouze pro svého dřívějšího zaměstnavatele. Toho lze dle Potůčka docílit například větším omezováním pracovních smluv tohoto druhu.
Bezděk ale reagoval na kritiku slovy, že komise si tento problém uvědomovala: „Omezení pracovních smluv neřeší problém s OSVČ.“ Podnikatelů je totiž podle něj okolo 800 000. „Představa, že při takovém množství OSVČ stát dokáže zvednout míru kontroly, je absurdní,“ dodal pravděpodobný „reformátor“ penzijního systému v Česku.
Bezděk navíc zdůraznil, že je třeba něco provést s problémem rodičů s dětmi, kteří jsou jednak omezeni ve svých kariérních příležitostech i tím, že vydávají peníze na děti místo toho, aby si mohli spořit na penzi. Bezděk zároveň prohlásil: „Ale nevěřím na politiku na výdajové straně dávek, spíš vidím řešení na straně příjmů.“
Na konferenci Bezděk čelil i dotazům, proč jeho komise nevybrala jako jednu z možností reformy českého penzijního systému takzvaný NDC. Ten funguje například ve Švédsku. V jeho rámci důchodci dostávají důchod úměrný částce, kterou naspořili. Určitá míra solidarity je zachována pomocí institutu minimálního důchodu. Podle Bezděka není v ČR možný ze dvou důvodů. „Příjmová distribuce mezi populací v ČR je na rozdíl od Švédska velmi nerovná,“ shrnul první z nich. Výsledné důchody by měly široké rozpětí a dopadlo by to tak, že by polovina lidí byla pod sociálním minimem. Druhým důvodem je, že na rozdíl od Švédska nebo Norska, které se na něj chystá přejít, nemá ČR k dispozici dostatečná aktiva, která by na to použila.
Špidla: Současný model je vyhovující a potřebuje státní dotace
Například podle Vladimíra Špidly může bez problémů fungovat dále současný model pro výpočet důchodu a jediné, co potřebuje, jsou státní dotace. Jenže dle výpočtů Bezděkovy komise by v tomto případě činil deficit systému za několik málo desítek let schodky zhruba ve výši 4 procent HDP ročně. Výdaje na důchody by v tu dobu přesahovaly jeho příjmy zhruba o třetinu. Proto většina odborníků vyžaduje zapojení tzv. soukromého pilíře, kdy si lidé na penzi budou moci spořit sami. Zde však nastává problém, že stát zatím nemá ošetřeno, jakým způsobem by takto odvedené peníze byly pojištěné.
Státní peníze nemusí být bezpečné, viz Řecko
Jeden tábor ekonomů tvrdí, že vybudování soukromého pilíře jen zvýší riziko, protože v něm vklady negarantuje stát. Podle druhého jsou to plané obavy. „V Česku panuje jedna z mnoha iluzí o tom, jak jsou státní peníze bezpečné. To si v Řecku mysleli také,“ zdůraznil předseda Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok.
Bezděk se také snažil vyvrátit argumenty, že ČR dává na důchody méně, než je průměr EU: „Je to ekonomický mýtus.“ Populace v Česku je totiž podle něj mladší než populace vyspělých zemí EU a na rozdíl od nich se v ČR také penze nedaní.
Výpočet důchodů, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy, zrušil Ústavní soud 16. dubna tohoto roku s platností od 30. září 2011. Soudci dali za pravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému.
- Vladimír Bezděk autor: Vondrouš Roman, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1717/171622.jpg
- Domov pro seniory autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1489/148835.jpg
- Žádost o důchod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1581/158047.jpg
