Jak ušetřit? Snížíme počet spolkových zemí, navrhuje německá SPD

Berlín – Němečtí sociální demokraté (SPD) přišli se svérázným nápadem, jak seškrtat výdaje napjatého státního rozpočtu. Německo by se podle nich v budoucnu nemuselo skládat z dosavadních 16 spolkových zemí, ale například jen z osmi. Návrh na snížení počtu samosprávných celků by přitom nemusel být úplně nereálný. Kromě SPD mu totiž podporu vyjádřily i další velké strany.

Šetřit Němce nutí nejen narůstající státní dluh, ale i v ústavě zakotvená takzvaná dluhová  brzda, kvůli níž musí Německo do roku 2016 dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu. Od roku 2020 se tato povinnost bude vztahovat i na spolkové země. Vláda kancléřky Angely Merkelové se už letos dohodla na tvrdých úsporných opatřeních na příští tři roky, které mají snížit výdaje státu o více než 80 miliard eur (přes dva biliony Kč).

Ekonomický expert SPD Garrelt Duin proto tento týden znovu otevřel diskuzi o počtu spolkových zemí. Každá z nich má vlastní vládu, parlament a úřady, které každoročně „spolykají“ stovky milionů eur. Duin tvrdí, že do budoucna je životaschopná maximálně polovina z nich a zejména země na severu a východě Německa by se podle něj měly spojit. Během léta prý představí koncept, na němž pracuje s kolegy napříč politickým spektrem.

Tato myšlenka se zamlouvá i ekonomickému odborníkovi největší vládní strany CDU Thomasi Bareissovi. „Musíme zredukovat počet spolkových zemí. Jen s méně a silnějšími zeměmi můžeme zachránit federální uspořádání,“ řekl deníku Die Welt. Pro jsou i představitelé Zelených. „Prvním krokem by bylo, aby se městské země spojily se svým okolím. Země jako Berlín a Braniborsko nebo Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko mají společně lepší budoucí perspektivu než samostatně,“ míní poslankyně druhé nejsilnější opoziční strany Christine Scheelová.

Berlín zůstal samostatný

Německá ústava v případě slučování spolkových zemí vyžaduje referendum v regionech, kterých by se tato změna dotkla. V roce 1996 takové hlasování zmařilo politiky dohodnuté spojení Berlína s Braniborskem. Zatímco lidé z hlavního města se těsnou většinou vyslovili pro integraci s okolní spolkovou zemí, její obyvatelé byli proti.

I kvůli této podmínce považují koaliční politici úpravu současné federální struktury Německa za těžko proveditelnou. Die Welt citoval Herberta Frankenhausera z bavorské CSU, podle něhož něčemu podobnému kroku nejsou nakloněny například Brémy, třetí městská spolková země na severozápadě Německa obklopená ze všech stran Dolním Saskem.

Debata o slučování zemích není pro Němce ničím novým. Naposledy loni v době vrcholící hospodářské krize s podobným návrhem přišel tehdejší šéf poslanecké frakce SPD ve spolkovém sněmu a někdejší ministr obrany Peter Struck. Realizovat se ji ale zatím podařilo od vzniku Spolkové republiky jen jednou, když se v roce 1952 spojily tři země na jihozápadě Německa a vytvořily Bádensko-Württembersko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Investory už nechávají Trumpovy hrozby cly chladnými

Americké i evropské akcie posilují. Děje se tak navzdory zprávám o clech pro EU a další státy, které přicházejí ze Spojených států. V dubnu, kdy začal prezident USA Donald Trump plošná cla zavádět, přitom trhy reagovaly prudkými ztrátami. Podle analytiků to vypadá, že si investoři na Trumpovy výroky zvykli a počítají s tím, že se jeho rozhodnutí ještě změní. Investiční bankéř Ondřej Jonáš míní, že současná situace může ovlivnit jednotlivé akcie vybraných firem – záleží ale na jejich velikosti, obratu i oboru, ve kterém se pohybují.
před 6 hhodinami

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánovčera v 09:57

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
14. 7. 2025

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
14. 7. 2025

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025
Načítání...