Berlín – Němečtí sociální demokraté (SPD) přišli se svérázným nápadem, jak seškrtat výdaje napjatého státního rozpočtu. Německo by se podle nich v budoucnu nemuselo skládat z dosavadních 16 spolkových zemí, ale například jen z osmi. Návrh na snížení počtu samosprávných celků by přitom nemusel být úplně nereálný. Kromě SPD mu totiž podporu vyjádřily i další velké strany.
Jak ušetřit? Snížíme počet spolkových zemí, navrhuje německá SPD
Šetřit Němce nutí nejen narůstající státní dluh, ale i v ústavě zakotvená takzvaná dluhová brzda, kvůli níž musí Německo do roku 2016 dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu. Od roku 2020 se tato povinnost bude vztahovat i na spolkové země. Vláda kancléřky Angely Merkelové se už letos dohodla na tvrdých úsporných opatřeních na příští tři roky, které mají snížit výdaje státu o více než 80 miliard eur (přes dva biliony Kč).
Ekonomický expert SPD Garrelt Duin proto tento týden znovu otevřel diskuzi o počtu spolkových zemí. Každá z nich má vlastní vládu, parlament a úřady, které každoročně „spolykají“ stovky milionů eur. Duin tvrdí, že do budoucna je životaschopná maximálně polovina z nich a zejména země na severu a východě Německa by se podle něj měly spojit. Během léta prý představí koncept, na němž pracuje s kolegy napříč politickým spektrem.
Tato myšlenka se zamlouvá i ekonomickému odborníkovi největší vládní strany CDU Thomasi Bareissovi. „Musíme zredukovat počet spolkových zemí. Jen s méně a silnějšími zeměmi můžeme zachránit federální uspořádání,“ řekl deníku Die Welt. Pro jsou i představitelé Zelených. „Prvním krokem by bylo, aby se městské země spojily se svým okolím. Země jako Berlín a Braniborsko nebo Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko mají společně lepší budoucí perspektivu než samostatně,“ míní poslankyně druhé nejsilnější opoziční strany Christine Scheelová.
Berlín zůstal samostatný
Německá ústava v případě slučování spolkových zemí vyžaduje referendum v regionech, kterých by se tato změna dotkla. V roce 1996 takové hlasování zmařilo politiky dohodnuté spojení Berlína s Braniborskem. Zatímco lidé z hlavního města se těsnou většinou vyslovili pro integraci s okolní spolkovou zemí, její obyvatelé byli proti.
I kvůli této podmínce považují koaliční politici úpravu současné federální struktury Německa za těžko proveditelnou. Die Welt citoval Herberta Frankenhausera z bavorské CSU, podle něhož něčemu podobnému kroku nejsou nakloněny například Brémy, třetí městská spolková země na severozápadě Německa obklopená ze všech stran Dolním Saskem.
Debata o slučování zemích není pro Němce ničím novým. Naposledy loni v době vrcholící hospodářské krize s podobným návrhem přišel tehdejší šéf poslanecké frakce SPD ve spolkovém sněmu a někdejší ministr obrany Peter Struck. Realizovat se ji ale zatím podařilo od vzniku Spolkové republiky jen jednou, když se v roce 1952 spojily tři země na jihozápadě Německa a vytvořily Bádensko-Württembersko.