Ostrov Nafsika v Iónském moři o rozloze kolem 500 hektarů je možné koupit za 15 milionů eur (387 milionů korun). Menší ostrůvky jsou k mání třeba za necelé dva miliony eur, tedy levněji než domy v luxusních londýnských čtvrtích Mayfair nebo Chelsea.
Řecko má kolem 6 tisíc ostrovů - těch obydlených je ale jen 227. Atény si slibují, že investoři budou neobydlená místa rozvíjet a vytvoří tam nová pracovní místa. Sám řecký stát přitom nebyl na řadě ostrovů schopen vybudovat ani základní infrastrukturu.
Komentař Pavla Hnáta
Komentař Pavla Hnáta
Řekové skupují domy v zahraničí
Prodej ostrovů radili Řekům Němci
Rozhodnutí Řecka prodávat ostrovy je poměrně překvapivé. Počátkem března mu totiž totéž radili někteří němečtí křesťanští (CDU) a liberální demokraté (FDP) s tím, že bankrotující stát musí použít všechno, co má, k tomu, aby uspokojil své věřitele. Řecko se nicméně tehdy tvrdě ohradilo, že si své dluhy vyřeší samo a že postoj Němců připomíná jejich invazi do Řecka během druhé světové války. Záměr prodávat ostrovy zadlužená země rezolutně odmítla.
Také nyní se z Řecka ozývají hlasy, že by se rodinné stříbro v podobě ostrovů prodávat nemělo. „Jsem z toho smutný. Prodej ostrovů nebo míst, které patří Řekům, by měla být ta poslední volba,“ uvedl ředitel realitní firmy Greek Island Properties Makis Perdikaris.
Řečtí investoři z Řecka utíkají
Zatímco se Řecko snaží nalákat zahraniční investory na koupi ostrovů, jeho vlastní kapitál ze země utíká. Bohatí Řekové z obavy před křehkostí tamního finančního sektoru masivně investují v zahraničí. V kurzu je Londýn, Hamburk, Paříž nebo Ženeva.
„Ještě před dvěma lety dělali Řekové asi 3 procenta obchodů s realitami v centrální části Londýna, teď je to kolem šesti procent. Největší růst poptávky jsme zaznamenali v posledních šesti měsících,“ upozornil šéf residenčních průzkumů společnosti Knight Frank Liam Bailey.
Pro Řecko, jehož dluhy převyšují 115 procent hrubého domácího produktu a které se zoufale snaží šetřit, aby dosáhlo na 110miliardový balík mezinárodní pomoci, je to další rána. „V této situaci, kdy už řecké banky odepsaly spoustu kapitálu, tak každý odliv peněz z ekonomiky může být docela citelný a může ohrozit schopnost řeckých bank poskytovat úvěry, a tudíž se nějakým způsobem podílet na nastartování řecké ekonomiky,“ varoval Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE.
Na vlastní banky chce přitom Řecko spoléhat. Řecký premiér Jorgos Papandreu je včera vyzval, aby se připravily na to, že budou muset pomoci s financováním řecké ekonomiky. Pokud ale banky nebudou mít dostatek kapitálu, nebude z čeho národní hospodářství založit. Země by se tak mohla ještě více přiblížit nechtěnému bankrotu.
Řecký premiér Jorgos Papandreu dnes vyzval banky, aby se kvůli finanční a hospodářské krizi reorganizovaly. Urychlená restrukturalizace je má dostat do kondice, ve které by mohly financovat řeckou ekonomiku.
