Řím - V Římě se mimořádně sejde mezivládní výbor Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství. Rostoucí ceny potravin mohou totiž podle OSN vyvolat hladové bouře. Rozhodnutí svolat konferenci přišlo po prohlášení ruského premiéra Vladimira Putina o prodloužení zákazu na vývoz pšenice ze země.
FAO se sejde v Římě kvůli rostoucím cenám potravin
Sucho v Rusku, povodně v Číně a zotavování se z hospodářské krize - podle analytiků hlavní příčiny, které ženou ceny potravin vzhůru. Doplatí na to hlavně lidé v zemích třetího světa, kde jsou výkyvy cen potravin znát nejvíce. „Jakýkoliv růst cen potravin bude znamenat, že z dotací koupíme méně jídla pro chudé,“ řekla Susannah Nicolová, mluvčí ze Světového potravinového programu OSN.
Názory odborníků
Jacques Diof, FAO: „Vlády by měly zvýšit investice do zemědělství, rozšiřovat sociální záchranné sítě a podpůrné programy. Měly by také posilovat příjmové aktivity venkovské a městské chudiny.“
Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža: „Máme ve světě téměř jednu miliardu lidí, kteří trpí hladem nebo podvýživou. Na druhou stranu máme v určitých částech nadprodukci. […] Vyspělé státy utrácejí na zemědělské dotace podstatně větší částky, než jsou ochotny vydávat na pomoc rozvojovým zemím.“
GALERIE
videogallery_46012
Ceny potravin sice rostou, podle redaktora Hospodářských novin Martina Maříka však globální potravinová krize nehrozí. „Hovoří se zhruba o dvouletém maximu. Zatím například na rozhodující Chicagské burze v přepočtu je ta cena potravinářské pšenice nad pět tisíc korun. Pro srovnání před rokem, rokem a půl, byla téměř na poloviční úrovni. Ale ta globální otázka, jestli hrozí celková krize, tak si myslím, že nehrozí. Neměl by se v žádném případě opakovat scénář z před dvou až tří let, protože ta letošní takzvaná neúroda třeba v Rusku je zase kompenzovaná úrodou v jiných částech světa,“ myslí si Mařík.
Globální krize se neobává ani vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. Přesto dodává, že jsou trhy značně rozkolísané, což není dobrý signál. Právě byznys s komoditami totiž cenu potravy podle Maříka ovlivňuje nejvýrazněji. Agrární analytik Petr Havel dodává, že na rozkolísanost kvůli spekulacím si budeme muset zvykat, a staví se tak proti hlavnímu proudu názorů, který tvrdí, že se ceny komodit budu spíše stabilizovat.
Schůze FAO má utišit obavy a rozdat doporučení
Zdražení chleba o třetinu vyvolalo nedávno protesty v jihoafrickém Mosambiku. Až deset lidí včetně dvou dětí je nepřežilo. A podle některých odborníků je to jen předzvěst dalších problémů. „Došlo k závažnému růstu cen mouky, a to vedlo ke zdražení chleba. Souvislost mezi cenami zrna a chleba je čistě matematická,“ prohlásil analytik Dmitrij Dolgin.
Schůze se proto pokusí zažehnat největší obavy z toho, že se vrátí rok 2008. FAO podle Broži uklidní především trhy a naznačí vládám, aby nezaváděly politiky, které by situaci mohly ještě zhoršit. Podle Maříka však OSN nemůže udělat víc, než rozdat doporučení, proto se od dnešní schůze očekávají především obecné výstupy.
Rok 2008 se opakovat nejspíš nebude
V roce 2008 šly ceny zemědělských komodit prudce vzhůru. Mnohdy rostly na dvojnásobek a dosáhly deseti- až dvacetiletého maxima. Vývoj zásadně ovlivnil i fakt, že letěla vzhůru cena rýže důležité pro rozvojový svět. V současnosti jsou však ceny zhruba na 60 procentech cen z roku 2008, tvrdí Havel.
Neúroda letos postihla i Českou republiku. Základní obiloviny jsou tak v součanosti na 6,3 milionu tun, což je o osm procent méně než loni, tvrdí Havel. Stále nám však přebývá a budeme i letos vyvážet. Horší je to však s kvalitou. Na vyšších cenách obilí tak nebudou vydělávat zdaleka všichni zemědělci. Růst cen však jistě postihne spotřebitele. Ceny pečiva budou však mnohem výrazněji ovlivněny cenami energií a předpokládaným růstem DPH.
GALERIE
Prodej pečiva