Brusel – Evropa má mít v budoucnu novou alternativu k ruskému plynu - plynovod Nabucco. Projekt teď získává ostřejší kontury. Ázerbájdžán jakožto jeden z klíčových dodavatelů počítá s tím, že uzavře patřičné dohody do jara příštího roku, a pokrok je znatelný i na straně garanta projektu – Evropské unie.
Po osmi letech, kdy se o Nabuccu jen mluví, nyní přišel první konkrétní závazek. Tři mezinárodní banky začaly posuzovat úvěr, který by pokryl polovinu nákladů na jeho výstavbu. „Určitě je to ze strany evropských institucí dobrá podpora pro Nabucco, řekl bych, že je to velmi důležitý krok dopředu. K samotnému spuštění Nabucca je toho ale potřeba daleko víc než ujištění bank, byť jde o tak významné instituce,“ podotknul zástupce ázerbajdžánské státní ropné společnosti Vitalij Bajlarbajov.
Ázerbajdžánci už dlouho čekají na reálný příslib zahájení prací. Od roku 2002, kdy se o stavbě plynovodu začalo vážně hovořit, se sice ze strany EU dočkali několika termínů, ani jeden z nich však nakonec nebyl dodržen. Poslední odhady počítají s rokem 2012. Kdy se k Nabuccu připojí klíčoví dodavatelé, se ale pořád neví. „Od Iráku a Ázerbájdžánu se očekává, že se k Nabuccu připojí od roku 2015, v případě, že Ázerbájdžán stihne podepsat patřičné smlouvy do konce tohoto roku,“ tvrdí výkonný ředitel společnosti Nabucco Gas Pipeline Reinhard Mitschek.
Ázerbajdžán slibuje plyn Evropě i Rusku
Karta je tak teď na straně Baku. Jak tu ale zaznívá z oficiálních míst, obavy o to, že by nakonec k podpisu dohody vůbec nemuselo dojít, nejsou na místě. A to i navzdory tomu, že Ázerbájdžán se při nedávné návštěvě ruského prezidenta Medvěděva domluvil na dosavadních dodávek tamnímu Gazpromu na čtyřnásobek.
Termín, kdy by se Ázerbájdžán mohl připojit na Nabucco, přímo souvisí s rozšířením nalezišť Shah Deniz. Současné zásoby pokrývají domácí spotřebu a vývoz do okolních států, pro Nabucco ale nestačí. „Jednáme s akcionáři Nabucca a všemi významnými evropskými distributory plynu, kteří by se na rozšíření Shah Deniz měli podílet, a blížíme se k závěru. Příslušné smlouvy by mohly být uzavřené na jaře příštího roku,“ slibuje Vitalij Bajlarbajov.
Ze Shah Deniz míří plyn přímo do terminálu Sangačal a odsud pak hlavně do Turecka. Pokud vše půjde dobře, do Evropy by podle představitelů Socaru mohl začít proudit na přelomu let 2016 a 2017.
