Singer interpretuje výrok arbitráže IPB jinak než Kalousek

Praha  - Výrok arbitráže ve sporu státu s ČSOB o 33,3 miliardy korun interpretuje hlavní postava České národní banky Miroslav Singer opačně než ministr financí Miroslav Kalousek, jak dnes napsal server iHNed.cz. Guvernér podle serveru vyvrací argumenty, kterými ministr zdůvodnil výsledek prohrané arbitráže v kauze zkrachovalé IPB. Stát musel zaplatit ČSOB za pohledávku bývalé IPB za společností J.Ring 1,6 miliardy korun.

Dle ministra financí soud konstatoval, že ČSOB pohledávku špatně spravovala, ale dal bance za pravdu v tom, že díky státem špatně uzavřené smlouvě může 1,6 miliardy vymáhat: „Smlouva vůbec nezavazovala ČSOB spravovat ta aktiva řádně, nijak ji nemotivovala k minimalizaci ztrát.“

Ovšem Singer tvrdí, že z nálezu arbitrážního soudu o spravování pohledávky vyplývá přesný opak. Arbitři podle guvernéra konstatovali, že by bylo nesprávné umožnit ČSOB požadovat platbu od resortu financí, pokud by důkazy svědčily o tom, že ČSOB zacházela s pohledávkami za společností J. Ring způsobem představujícím zanedbání.

Miroslav Singer

„MF se nepovedlo prokázat, že by ČSOB nevěnovala profesionální péči správě aktiv a závazků bývalé IPB, ani to, že by případné porušení této povinnosti mohlo mít za následek nějakou podstatnější škodu.“

Guvernér navíc uvádí, že pokulhává i Kalouskův výklad toho, že IPB měla v době uvalení nucené správy kladnou hodnotu 33,3 miliardy korun, píše server. Tuto částku požadovalo ministerstvo v protinávrhu za to, že se banka údajně neprávem obohatila na převzetí IPB. Tento protinávrh ale zamítl arbitrážní tribunál.

„Podle mne jde o ocenění banky skrze velmi růžové brýle - vychází totiž z toho, že IPB by byla ke konci roku 1999 dobře kapitalizována státem i ostatními akcionáři a její operace by nebyly zasaženy žádnými negativní událostmi,“ píše Singer. Podle něj jde však o ocenění „hypotetické IPB, ve které stát a ostatní akcionáři v (radostné) shodě dokapitalizovali podnik a vše běží k obecné spokojenosti všech zúčastněných“.

Podle Kalouska „z rozhodnutí tribunálu vyplývají dvě možnosti. Buď nucený správce, který měl prodávat majetek v hodnotě 34 miliard korun, ho prodal ze soboty na neděli bez výběrového řízení za 1 korunu, nebo majetek, který měl mít hodnotu 1 korunu, protože byl za 1 korunu prodáván, česká vláda přeplatila svými garancemi o 34 miliard korun. V každém případě vznikla daňovému poplatníkovi škoda 34 miliard korun“.

Singer: Tribunál konstatoval přesný opak toho, co řekl ministr

Ovšem podle Singera tribunál konstatoval přesný opak. Tribunál uvedl, že „je velmi nejisté, že podnik IPB byl skutečně předán ČSOB s nějakou kladnou hodnotou“.

Kalousek nařídil po prohrané arbitráži podat trestní oznámení na členy bývalé vlády Miloše Zemana, na tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského a na konkurzního správce IPB Petra Staňka. Důvodem byla údajně nevýhodná smlouva státu s ČSOB o převodu IPB z roku 2000, kterou se stát vzdal kladné hodnoty IPB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 34 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...