Číňanům se už levně pracovat nechce

Peking – V Číně už rozhodně neplatí, že tam všichni rádi pracují za pakatel. Naopak. Platy Číňanů závratně rostou, a tamní pracovníci už tedy nejsou ochotní pracovat za pár jüanů a dobře si vybírají. Mzdy v Číně každoročně rostou zhruba o třetinu a podle prognózy banky Credit Suisse bude tento raketový růst pokračovat i v dalších letech. Takový vývoj ale podporuje i vysokou inflaci, která je v současnosti největším problémem tamní ekonomiky.

Vyspělý svět rád Číně přezdíval „světová továrna“. Země si pověst vysloužila díky své levné pracovní síle. „Za málo peněz pracovat nebudu. Sice nemám dost zkušeností, ale chci prostě najít práci s trošku rozumným platem - řekněme kolem dvou, tří tisíc jüanů měsíčně,“ potvrzuje ale čínský nezaměstnaný Tu I-pin fakt, že se situace rychle mění.

Evropané práci hledají, v Číně je jí více než dost

V Evropě je pracovních míst málo a velký počet nezaměstnaných. Na mnoha místech Číny ale řeší přesně obrácený problém. Nedostatek lidí ochotných pracovat za nízkou mzdu proto některé firmy řeší vyššími platy. Takovou práci pak dostanou především desítky milionů lidí z venkova, kteří přišli o zaměstnání v době ekonomické krize, a nově tak dojíždějí do měst.

Zástupce ředitele místního úřadu práce Sun Wej-lin:

„Nabízíme denně víc než čtyři tisíce pracovních míst za den. Čtvrtina z nich jsou místa ve výrobě a ostatní se týkají většinou práce v potravinářském průmyslu. V následujících měsících jich budeme mít volných 50 tisíc.“

Oproti platům na starém kontinentě nebo ve Spojených státech ty čínské stále zaostávají. Podle amerického Úřadu statistiky práce je současná průměrná hodinová mzda v Číně zhruba jeden dolar a 36 centů. „Minimální měsíční mzda je kolem dvou a půl tisíc jüanů (6 750 korun). Plat zkušených pracovníků se pohybuje řekněme o tisícovku výš (9 450 korun). Ty nejvyšší platy dosahují šesti tisíc jüanů (16 200 korun),“ tvrdí zaměstnanec čínské pracovní agentury.

Čína bojuje s vysokou inflací

V posledních letech se Čína nese na vlně masivního rozvoje půjček, růstu platů, a tudíž i životní úrovně, nebo třeba rychlého zaplňování silnic. Průvodním jevem takového růstu je ale zdražování, což je v současnosti největší strašák tamního hospodářství.

Ma Ťün, konstruktér

„Tlak na zvyšování cen je cítít na každém kroku. Zvýšil se mi třeba nájem a zdražuje i mnoho dalších k životu potřebných věcí, hlavně jídlo.“

Čínská inflace v lednu vzrostla o 0,3 procenta a zastavila se těsně před 5procentní hranicí, konkrétně na hodnotě 4,9. Ekonomy ale vývoj přesto příjemně překvapil - čekali, že inflace poroste dvojnásobným tempem. Inflační tlaky v druhé největší světové ekonomice ale i nadále rostou a projevily se ve výrazném vzestupu jádrové inflace bez cen potravin a v cenách výrobců.

„Se stabilním ekonomickým růstem přichází vždy i přiměřený růst cen, problém ale je, že se zdražuje příliš rychle. To může mít velmi špatné důsledky. Podívejme se třeba do historie Německa, kdy vysoká inflace prakticky způsobila pád vlády,“ říká profesor ekonomie z Pekingské univerzity Jü Miao-ťie.

Centrální banka v boji proti zdražování už sedmkrát od začátku roku zvedla povinné rezervy bank a dvakrát úrokové sazby. I přesto, že inflace zatím nepřesáhla pěti procent, bude podle ekonomů centrální banka v přiškrcování měnového trhu pokračovat. „Pokud inflace přesáhne pětiprocentní hranici, znamená to, že vláda nad ní ztratila kontrolu. To vyvolá nedůvěru, která už může ochromit ekonomický růst,“ dodává profesor Miao-ťie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...