Brusel - Řecko má dostatek hotovosti jen do poloviny července, jak píše s odvoláním na nejmenované zdroje řecký deník Kathimerini. Proto je uvolnění další části z loni přislíbené pomoci životně důležité, jinak země zbankrotuje. V současnosti v Řecku působí společná mise Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Mise má rozhodnout, zda mezinárodní společenství uvolní dalších 12 miliard eur ze 110 miliard eur, které členské země eurozóny a MMF přislíbily v loňském květnu.
Řecko má prý hotovost jen do poloviny července
Řecká vláda proto začala jednat. Novými fiskálními opatřeními hodlá najít do letošního rozpočtu šest miliard eur (147 miliard korun) a začne okamžitě privatizovat, aby si zajistila další krizové úvěry. Opatření by měla snížit deficit rozpočtu na plánovanou úroveň 7,5 procenta hrubého domácího produktu, jak dnes sdělilo řecké ministerstvo financí po mnohahodinovém jednání vlády.
Podle ministra financí Jorgose Papakonstantina se vláda rozhodla „okamžitě přikročit“ k prodeji státních podílů v několika velkých podnicích. Půjde zejména o telekomunikační společnost OTE, banky Hellenic Postbank a dva největší řecké přístavy v Soluni a Aténách a poté například o soluňskou a aténskou vodárenskou společnost, elektrárenský podnik Public Power i největšího provozovatele sázek v Evropě - společnost OPAP.
Řecko se konečně odhodlalo k privatizaci
Právě urychlení privatizace je vedle dodatečných kroků ke snižování deficitu to hlavní, co u Řecka zajímá mezinárodní věřitele - Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. V Řecku je už třetí týden na inspekci společná mise EU a MMF, která má rozhodnout, zda Řecko dostane dalších 12 miliard eur ze 110 miliard eur záchranného plánu z loňského května. Řecko potřebuje peníze do poloviny června, kdy má splatit dluhy za více než 13 miliard eur.
Řekové neplní dohodnuté podmínky pomoci, a proto věřitelé zvyšují na Atény tlak. Podmínkou uvolnění dalšího úvěru je právě přijetí dalších úsporných opatření a prodej částí státního majetku. Vláda dnes jednala o řadě opatření od hlubších škrtů ve mzdách zaměstnanců veřejného sektoru po další zvýšení daní ze spotřeby. Na stole je také otázka propouštění státních úředníků na plný úvazek, což bylo až dosud tabu.
Premiér Jorgos Papandreu směrem k ministrům uvedl, že od bolestivých kroků není cesty zpět, jinak by země směřovala ke krachu: „Přijímáme nezbytná rozhodnutí, abychom zabránili nebezpečí a změnili zemi.“ Papandreu má navíc navržená opatření projednat v úterý se zástupci opozice. Ve středu Papandrea čeká další jednání s experty EU a MMF a poté by měl vystoupit v televizi s dlouho očekávaným projevem k národu. Podrobnosti plánovaných fiskálních kroků vláda sdělí příští týden. Plán by měl být předložen parlamentu počátkem června.