Nákup si raději naplánujte
Dalším nešvarem spotřebitelů je, že podlehnou svítivým cedulkám vybízejících ke koupi akčního zboží a přestanou přemýšlet. Takoví zákazníci nakonec skončí s košíkem plným věcí, které vlastně vůbec nepotřebují, nebo potřebují, ale stačila by jim desetina toho, co se rozhodli koupit. A výsledek? Ušetření se nekoná. Rada je přitom jednoduchá: „Aby si každý ten nákup plánoval. Co se týče například nákupu potravin, je dobré nejdříve si rozmyslet, co opravdu budu vařit a jestli stihnu nakoupené zboží zkonzumovat před datem spotřeby. Pokud chci ušetřit, musím mít jasnou představu, co opravdu potřebuji a neměl bych těm věcem podléhat,“ radí Poucha.
Pokud se ale přeci jen necháme zlákat výhodnou nabídkou velkého balení nebo balení, ve kterém má být část zboží zdarma, musíme počítat. I když to zní nelogicky, někdy prodejce nabízí menší balení levněji, než větší. Proto je dobré nedívat se jen na cenu za výrobek, ale na tzv. jednotkovou cenu. To je cena, kterou musí na cenovkách prodejci povinně uvádět a říká nám, kolik stojí jednotka, ať už je to kilogram, kus nebo třeba litr daného produktu. Pak už jen stačí tyto jednotkové ceny porovnat a hned máme jasno.
S věrností jednomu obchodníkovi snáze odhalíme marketingové triky
Určitě ve svém okolí znáte někoho, kdo věnuje desítky minut studiu letáků jednotlivých obchodníků v okolí a pak se vydá do jednoho obchodu třeba pro vajíčka a do druhého pro salám. „Určitě to záleží na každém, jakou má preferenci, jestli mu to za to opravdu stojí. Reálně je ale potřeba si uvědomit, co všechno nás stojí to, že obíháme jednotlivé obchody,“ upozornil Tomáš Poucha z Marketingového institutu. Je potřeba zvážit, kolik nás stojí náklady na dopravu a taky čas, který nám takové obrážení obchodů zabere.
„Reálně by se dalo říct, že většina obchodů má ty nejčastěji prodávané položky za cenu poměrně podobnou, takže vlastně nemá moc velký smysl to objíždět. Navíc pokud se pohybujeme v obchodě, kde to dobře známe, tak nemusíme úplně vždycky naletět na nějaké ty fígly, strávíme tam méně času a celkově se to vyplatí,“ dodal.
Věrnostní programy
Obchody také často nabízí zákazníkům možnost zapojit se do tzv. věrnostního nebo bonusového programu. Spotřebitel pak sbírá body, za které dostává různé benefity v podobě slev nebo speciálních akčních nabídek. Většinou je takové upsání se prodejci neškodné – prodejce je zkrátka rád, že se mu zákazník vrací. „Občas už se i u nás objevují takové programy, které přesně analyzují obsah mého košíku,“ vysvětlil Poucha. Prodejci musíme nejprve vyplnit přihlášku, ve které sdělíme kolik nám je let, jakého jsme pohlaví, jaké máme vzdělání, zda máme rodinu a podobně. Dostaneme kartičku a obchodník pak po každém našem zaplacení jednoduše sleduje každý náš krok. Analyzuje, co nakupujeme, v jakém množství, jak často, atd. Data mu pak slouží jako dokonalý průzkum chování zákazníků a může je použít k lepšímu marketingu – ať už se jedná o druh prodávaného zboží na prodejně, nebo o jeho rozmístění. A za odměnu pak občas sledovanému zákazníkovi pošle nabídku zlevněného zboží ušitou na míru. „Tady u toho moc velké riziko není, spíš si každý musí uvědomit, jestli ta data o sobě takhle chce sdělovat,“ komentuje Poucha.
Není také od věci čas od času se zamyslet nad tím, proč asi obchodník slevu nabízí – někdy chce jen nalákat zákazníky od konkurence, jindy se chce zbavit přeplněných skladů nebo zboží, kterému za chvíli dojde datum spotřeby. Každopádně nikdy to prodejci nedělají jen pro dobro zákazníka. Pokud tedy opravdu chceme ušetřit, musíme přemýšlet a využívat slev a akcí s chladnou hlavou.