Merkelová a Medvěděv slavnostně otevřeli plynovod Nord Stream

Berlín – Německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem a dalšími evropskými politiky dnes u Lubminu na severovýchodě Německa slavnostně uvedli do provozu první větev plynovodu Nord Stream. Tím bude po dně Baltského moře přitékat plyn z Ruska do západní Evropy. Díky návazným plynovodům se jím tato klíčová surovina bude dostávat i do Česka.

Nord Stream je spolu s plánovaným plynovodem South Streamem, vedeným přes Černé moře, důležitý především pro Rusko, které má zbavit závislosti na tranzitu přes území Ukrajiny a Běloruska. Právě spory Moskvy s Kyjevem a Minskem v nedávné minulosti vedly k výpadkům dodávek plynu k evropským odběratelům. Pro ty zprovoznění 1 224 kilometrů dlouhého potrubí znamená větší jistotu dodávek, podle kritiků ale zároveň i větší surovinovou závislost na Rusku. Medvěděv spuštění plynovodu označil za „znamení, že jsme dosáhli důležitého kroku v upevnění vztahů s EU a Německem“.

Nord Stream vede z Ruska do Evropy po dně Baltského moře. „Je to vlastně nejkratší cesta od naleziště plynu k místu jeho největší spotřeby,“ připomněl v rozhovoru pro ČT24 ředitel Odboru plynárenství a kapalných paliv MPO Jan Zaplatílek. „Já si myslím, že to není otázka ceny, že tento plynovod neušetří náklady, je i rizikovější, chybí tam zásobníky. Jediný smysl tohoto plynovodu je, že se vyhne Ukrajině,“ míní analytik společnosti ENA Vladimír Štěpán.

První větví Nord Streamu bude ročně do západní Evropy proudit až 27,5 miliardy kubických metrů plynu. Po dostavbě druhého souběžného potrubí, chystané na konec příštího roku, se má objem zdvojnásobit. Do Česka se část suroviny bude dostávat přes návazný německý plynovod Opal, na který je napojen budovaný plynovod Gazela protínající západní Čechy. První plyn z Nord Streamu by měla Gazela odebrat příští rok.  

Dnešního slavnostního otočení kohoutu se zúčastnil také francouzský premiér François Fillon, šéf nizozemské vlády Mark Rutte, eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger a bývalý německý kancléř a nyní šéf dozorčí rady konsorcia Nord Streamu Gerhard Schröder. Právě on v roce 2005 podepsal s tehdejším ruským prezidentem Vladimirem Putinem smlouvu na výstavbu tohoto projektu za 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun). Většinovým vlastníkem plynovodu je ruský gigant Gazprom.

Günther Oettinger, evropský komisař pro energetiku

„S kapacitou 55 miliard kubických metrů plynu za rok budou dodávky představovat přes deset procent evropské spotřeby.“

Plynovod Nord Stream je technickým unikátem. Se svou délkou 1 224 km je největší stavbou svého druhu na světě. Na stavbě plynovodu se souběžně podílelo až 30 lodí. Trasa plynovodu se musela několikrát během stavby upravovat, na mořském dně totiž leží například nevybuchlé bomby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...