Merkelová a Medvěděv slavnostně otevřeli plynovod Nord Stream

Berlín – Německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem a dalšími evropskými politiky dnes u Lubminu na severovýchodě Německa slavnostně uvedli do provozu první větev plynovodu Nord Stream. Tím bude po dně Baltského moře přitékat plyn z Ruska do západní Evropy. Díky návazným plynovodům se jím tato klíčová surovina bude dostávat i do Česka.

Nord Stream je spolu s plánovaným plynovodem South Streamem, vedeným přes Černé moře, důležitý především pro Rusko, které má zbavit závislosti na tranzitu přes území Ukrajiny a Běloruska. Právě spory Moskvy s Kyjevem a Minskem v nedávné minulosti vedly k výpadkům dodávek plynu k evropským odběratelům. Pro ty zprovoznění 1 224 kilometrů dlouhého potrubí znamená větší jistotu dodávek, podle kritiků ale zároveň i větší surovinovou závislost na Rusku. Medvěděv spuštění plynovodu označil za „znamení, že jsme dosáhli důležitého kroku v upevnění vztahů s EU a Německem“.

Nord Stream vede z Ruska do Evropy po dně Baltského moře. „Je to vlastně nejkratší cesta od naleziště plynu k místu jeho největší spotřeby,“ připomněl v rozhovoru pro ČT24 ředitel Odboru plynárenství a kapalných paliv MPO Jan Zaplatílek. „Já si myslím, že to není otázka ceny, že tento plynovod neušetří náklady, je i rizikovější, chybí tam zásobníky. Jediný smysl tohoto plynovodu je, že se vyhne Ukrajině,“ míní analytik společnosti ENA Vladimír Štěpán.

První větví Nord Streamu bude ročně do západní Evropy proudit až 27,5 miliardy kubických metrů plynu. Po dostavbě druhého souběžného potrubí, chystané na konec příštího roku, se má objem zdvojnásobit. Do Česka se část suroviny bude dostávat přes návazný německý plynovod Opal, na který je napojen budovaný plynovod Gazela protínající západní Čechy. První plyn z Nord Streamu by měla Gazela odebrat příští rok.  

Dnešního slavnostního otočení kohoutu se zúčastnil také francouzský premiér François Fillon, šéf nizozemské vlády Mark Rutte, eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger a bývalý německý kancléř a nyní šéf dozorčí rady konsorcia Nord Streamu Gerhard Schröder. Právě on v roce 2005 podepsal s tehdejším ruským prezidentem Vladimirem Putinem smlouvu na výstavbu tohoto projektu za 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun). Většinovým vlastníkem plynovodu je ruský gigant Gazprom.

Günther Oettinger, evropský komisař pro energetiku

„S kapacitou 55 miliard kubických metrů plynu za rok budou dodávky představovat přes deset procent evropské spotřeby.“

Plynovod Nord Stream je technickým unikátem. Se svou délkou 1 224 km je největší stavbou svého druhu na světě. Na stavbě plynovodu se souběžně podílelo až 30 lodí. Trasa plynovodu se musela několikrát během stavby upravovat, na mořském dně totiž leží například nevybuchlé bomby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 1 hhodinou

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 7 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.