Řecko: Bez druhé finanční pomoci opustíme eurozónu

Atény – Řecko bude nuceno opustit eurozónu, jestliže nezíská druhou mezinárodní finanční pomoc v objemu 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun). Možný odchod z uskupení se společnou evropskou měnou dnes nastínil mluvčí řecké vlády. Druhá finanční pomoc byla dohodnuta v říjnu, její konečná podoba však ještě nebyla schválena.

„Tato úvěrová dohoda musí být podepsána, jinak se ocitneme mimo trhy a mimo euro a situace se výrazně zhorší,“ prohlásil mluvčí. Jednání se zástupci mezinárodních věřitelů během příštích tří nebo čtyř měsíců „rozhodnou vše“, včetně toho, zda se Řecko vyhne katastrofálnímu bankrotu, dodal.

V květnu roku 2010 se Řecko stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur.

Řecko potřebuje doladit detaily druhé pomoci

Následně se však ukázalo, že tento úvěr Řecku nebude stačit, a země si proto loni v říjnu dohodla druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur. Detaily této dohody, jejíž součástí je i pomoc soukromých investorů, se projednávají ještě v těchto dnech.

Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který reprezentuje majitele dluhopisů řecké vlády ze soukromého sektoru, dnes uvedl, že je „nezbytné“ sjednat dohodu o dobrovolném snížení hodnoty těchto dluhopisů již v příštích dnech. Dodal, že jeho představitelé při jednáních o tomto opatření, které má být součástí druhé finanční pomoci, dosáhli v posledních dnech pokroku.

Evropská centrální banka
Zdroj: Ralph Orlowski/ISIFA/Getty Images

Dokončení dohody je považováno za hlavní úkol nové řecké vlády, v jejímž čele stojí bývalý viceprezident Evropské centrální banky Lukas Papadimos. Ten ve svém novoročním projevu uvedl, že Řecko musí pokračovat v reformách, aby se udrželo v eurozóně. Řecko přitom již zavedlo řadu úsporných opatření, aby dostalo pod kontrolu schodek svého rozpočtu. Mluvčí vlády dnes uvedl, že možná budou zapotřebí další opatření, například zavedení nových daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...