Praha – Česká obchodní inspekce loni zjistila závady u zhruba poloviny poskytovatelů a zprostředkovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů. Největším prohřeškem proti zákonu byly opět reklamy nabízející úvěry a jejich zprostředkování, které ale neobsahovaly všechny údaje, ve smlouvách např. chyběly správné informace o klíčové sazbě RPSN. ČOI kvůli tomu uložila 100 pokut v celkové výši přesahující milion korun.
ČOI loni zjistila závady u poloviny spotřebitelských úvěrů
ČOI při kontrolách nejčastěji zjistila, že reklama na spotřebitelský úvěr neobsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti. Také sjednané smlouvy často neměly požadované údaje. Někteří věřitelé porušili povinnost předat před uzavřením smlouvy spotřebiteli zákonem požadované informace v písemné formě. „Reklamy porušují zákon tím, že neobsahují všechny povinné údaje pro spotřebitele, u samotných smluv pak často chyběly správné informace o roční procentní sazbě nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr,“ uvedla mluvčí inspekce Jana Jelínková.
„Nejdůležitější je, aby spotřebitel porovnal částku, kterou si půjčuje, s konečnou sumou, kterou za úvěr zaplatí. A zvážil, zda se mu takový úvěr vyplatí. Jestliže toto nezvládne, pak nemáme způsob, jak ho ochránit, protože cenu peněz zákon neřeší,“ upozornil ředitel ČOI Jan Štěpánek.
Na co je lepší naneletět
Často se společně s nabídkou „výhodné“ půjčky objevují výzvy k telefonátům na placené linky. První část nahrávky zpravidla slibuje půjčku. Pak přicházejí podmínky, kterým už však není příliš rozumět. A na konci telefonátu se člověk dozví, že už je zhruba o tisícikorunu chudší. „Stalo se to zhruba v 60 procentech případů, že jsme byli přepojeni na hlasový automat, který nás pak přepojil na velmi drahou linku,“ říká mluvčí Providentu Ondřej Holoubek.
Firmy zadluženým lidem taky ochotně nabídnou tvz. oddlužení. Do téhle pasti, s vírou ve zlepšení, spadlo mnoho lidí. Ti měli více půjček, ale nebyli schopní splácet, třeba kvůli nemoci. Například paní Jana se tímto způsobem zadlužila ještě více. Zaplatila vstupní poplatek 4 000 korun. Musela si sjednat životní pojištění, za které platí 600 korun měsíčně. A pokuta za vypovězení smlouvy je až 30 tisíc korun.
Rozhovor s Miloslavou Fléglovou a Danielem Hůlem (zdroj: ČT24)
Do spárů lichvářům nejčastěji padají lidé z regionů, kde je těžší sehnat práci, bez ohledu na vzdělání. „Za poslední čtyři roky máme zhruba 13 000 klinetů a počet narůstá. Je zajímavé, že se mění sociální rozptyl,“ uvádí Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Je to klient, který má střední, spíše nižší vzdělání. Ale registrujeme i klienty s vyšším vzděláním a je to klient, který má střední, respektive o něco nižší příjmy,“ dodává ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
ČOI loni provedla 290 kontrol, což bylo o 134 více než v roce 2010. Inspektoři se u 213 právnických a 77 fyzických osob zaměřili na dodržování zákona při nabídce a zprostředkování úvěrů. Zprostředkovatelů se týkalo 172 kontrol a věřitelů 76. V dalších 42 případech nebylo podle mluvčí ČOI zřejmé, zda je kontrolovaná osoba v postavení zprostředkovatele, či věřitele.
Aby lidé nespadli do šedé zóny nebankovních půjček, měli by si porovnat více nabídek, smlouvu probrat s odborníky, dát si pozor na RPSN a sankce při nesplácení. A hlavně myslet na svoji finanční rezervu.