Praha - Mezi státy Evropské unie panují velké rozdíly v daních. Podle Evropského statistického úřadu dosahuje ve Švédsku daň z příjmu fyzických osob téměř 57 procent, v Česku jen 15 procent. Rozdíly jsou i u daně z přidané hodnoty. Například Maďaři mají nejvyšší sazbu na 27 procentech, průměr unie je procent 21. Právě na průměr stoupne vyšší sazba DPH příští rok v Česku.
Jak vysoké daně v Česku skutečně platíme?
Statistiky jsou ovšem velmi ošidné. „Daně v České republice určitě nejsou nízké. Je totiž potřeba se podívat na celkový výběr daní. Podíl daní na HDP v České republice je stejný jako ve Velké Británii, a je větší než třeba na Slovensku nebo v Polsku či v Irsku. Daňové zatížení práce je v Česku dokonce o dvacet procent vyšší, než je průměr Evropské Unie,“ uvedl Petr Frisch, partner daňového oddělení finanční společnosti Mazars.
„Mluvili jsme například o Švédsku, kde daňová sazba u daně z příjmu fyzických osob šplhá k 57 procentům. To ale platí pouze pro osoby, které mají měsíční příjem vyšší než 100 000 korun. Do této částky je daň jenom 30 procent a neplatí se pojistné. Takže pokud se to spočítá, tak švédští zaměstnanci s platem do 100 000 korun platí stejné daně jako čeští zaměstnanci,“ vysvětluje Frisch.
Zvýšení DPH vyjde rodinu o 3 500 korun dráž
Auditorská firma Mazars spočítala, že rodina s průměrným příjmem s dvěma dětmi vydá za vyšší daň z přidané hodnoty ročně o 3 500 korun více. „To je částka, za kterou nebude moci nakupovat jiné zboží a služby,“ uvedl Frisch. Domácnosti proto budou méně nakupovat a dojde ke snížení jejich reálné kupní síly.
Rozhovor s Petrem Frischem (zdroj: ČT24)
Vláda se zvýšením daní a dalšími opatřeními snaží snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. Frisch doporučuje místo daní zavést prorůstová opatření. „Záměr snížit schodek financí je určitě dobrý. Šťastný krok ale není dělat to zvyšováním daní, zejména ne v době, kdy ekonomika stagnuje, a je lepší přicházet s prorůstovými opatřeními, než snižovat daně,“ myslí si.
O výdajové stránce rozpočtu se příliš nemluví
Na příjmové straně plánuje příští rok ušetřit zhruba 25 miliardy korun. Podle Frische to je reálné. „Mediálně jsou zdůrazňována zejména opatření na příjmové straně. Pokud vláda dělá opatření i na výdajové straně, tak o tom velmi málo komunikuje s veřejností. Například novela zákona o veřejných zakázkách, která byla schválena v tomto roce, zprůhledňuje jejich zadávání, rozšiřuje okruh účastníků, může přispět k nižším vysoutěženým cenám, což se projeví na výdajové stránce,“ uzavřel Frisch.