Banky si mezi sebou půjčují denně a musí hlásit, za jaký úrok získaly peníze. Z těchto údajů se pak sestavuje referenční úroková sazba LIBOR, která se využívá po celém světě jako měřítko dalších úroků z úvěrů. Pokud banka platí při půjčování peněz vyšší úroky než jiné banky, může to znamenat, že má finanční problémy.
Podle Diamonda existovaly obavy, že vládu by mohlo znepokojit, kdyby Baclays hlásila vyšší sazby než ostatní finanční domy. Mohla by tak dojít k závěru, že banka má potíže.
„Byli jsme zoufalí. Měli jsme navýšit vlastní kapitál o 6,7 miliardy liber (213 miliard korun) a pokud by se na trh dostaly spekulace, že to nemůžeme financovat, možná bychom nemohli dokončit navýšení kapitálu,“ řekl Diamond.
Pod tlakem je i britská centrální banka
Skandál kolem banky Barclays se pomalu obrací i proti britské vládě a centrální bance Bank of England. Barclays se totiž brání tím, že mezibankovní sazbou LIBOR manipulovala právě na přání vlády a centrální banky. Ty prý vyvíjely tlak na vedení Barclays kvůli zachování stability sektoru.
Na konci října 2008 Diamond podle svých poznámek, které poskytl výboru, jednal s nynějším viceprezidentem britské centrální banky Paulem Tuckerem. Centrální banka Bank of England nicméně uvedla, že Tucker by rád vystoupil před výborem, aby poskytl svoji verzi rozhovoru. Popřela také, že by věděla o špatném stanovování sazeb LIBOR.
Diamond se před výborem hájil, že Barclays stále hlásila vyšší sazby než většina dalších bank a neměla žádný vliv na závěrečnou kalkulaci sazby LIBOR.
Zveřejnění Diamondových poznámek zvyšuje tlak na Bank of England a přináší otázku, zda centrální banka věděla o tom, že banky poskytují falešné údaje o sazbách, a pokud ano, tak proč nic neudělala. Bývalý ministr financí Paul Myners dnes uvedl, že Bank of England bude mít pravděpodobně nahrávku nebo formální zápis z jednání mezi Tuckerem a Diamondem.
