Zhoršení úvěrového ratingu rovná se postrach vlád

Praha – S jistou nadsázkou se dá říci, že jednotlivým vládám vstávají vlasy na hlavě, když ratingové agentury sníží uvěrový rating země. Úroky, za které si státy na trhu půjčují, ale změna hodnocení zvýší jen v polovině případů. Ve zbytku naopak státní dluh paradoxně zlevní. Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg, která zkoumala několik set ratingových kroků od roku 1974.

Když 5. srpna 2011 agentura Standard & Poor's (S&P) poprvé v historii snížila známku pro schopnost splácet dluhy u Spojených států z prestižního Aaa, výnosy dluhopisů největší světové ekonomiky měly poté teoreticky stoupnout. Opak je ale pravdou. „Míra nejistoty, kterou na finančních trzích přineslo právě snížení ratingu Spojených států, vedla paradoxně k tomu, že se řada investorů uchýlila k tomu nejbezpečnějšímu, a to jsou americké dluhopisy,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance David Marek. 

Taková reakce se však zdaleka netýká jen USA. Bloomberg zkoumal tři sta čtrnáct změn ratingu nebo jeho výhledu od roku 1974. Výsledkem je, že cena dluhopisů se v třiapadesáti procentech rozhodnutím řídila a ve sedmačtyřiceti procentech ne. Podle vedoucího sekce ochodu s dluhopisy Komerční banky Dalimila Vyškovského totiž často dochází k tomu, že trhy události rozpoznávají dříve než ratingové agentury. „Když se trhům zdá, že finance nějaké země na tom nejsou dobře, tak výnosy už rostou dlouhou dobu předtím,“ říká Vyškovský.

Ratingové rozhodnutí tak vlastně pouze potvrdí to, co je už v dluhopisech oceněno. Někdy tomu ale tak není, jako u zlepšení hodnocení Česka loni v létě. Během dvou týdnů výnos těch desetiletých spadl o půl procenta na tehdejší historické dno. Dnes se obchodují ještě níž - pod 2,5 procenta. 

Ratingy jsou přesto pro řadu investorů důležité. Například penzijní fondy některé dluhopisy s nízkými ratingy vůbec kupovat nesmějí. Podle Marka totiž při změně ratingu může dojít k tomu, že se dluhopis stane předmětem výprodejů, protože už nesplňuje podmínky pro to, aby zůstal v portfoliích centrálních bank, penzijních fondů nebo jiných investorů. Podle analytiků jsou tak ratingové agentury pevně vklíněny do finančního systému a ani finanční krize jejich postavení příliš neohrozila.

8 minut
Ekonomika ČT24 o ratinzích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...