Hamburk - Německo, které kvůli pocitům viny z minulosti doplácí za ostatní na následky současné krize v eurozóně, by se konečně mělo držet zpátky. „Pocit viny rozhodně mít nemusí, protože už zaplatilo dost,“ píše slovenský politik a bývalý předseda tamního parlamentu Richard Sulík v německém týdeníku Die Zeit. Politika záchranných fondů pro problémové členy podle něj jen vede k dalšímu zadlužování a Evropské unii proto hrozí chaos. Neopomněl také připomenout, že Slovensko jako nejchudší země eurozóny přispívá na záchranu soukromých španělských bank. Rizik, která staví před německou ekonomiku dluhová krize v eurozóně, se obává i německá centrální banka Bundesbank, která navíc opětovně kritizovala plány Evropské centrální banky (ECB) na nákup státních dluhopisů.
Sulík: Slovensku chybí dálnice, ale zachraňuje španělské banky
„Poměřovat solidaritu podle ochoty podporovat finančně jiné, ručit za ně, nebo se dokonce s nimi společně zadlužovat, je nedorozumění,“ cituje Sulík z jednoho projevu bývalého německého prezidenta Christiana Wulffa, s nímž naprosto souhlasí. Když se ale loni v září tehdejší německé hlavy státu zeptal, jak je možné, že situaci chápou úplně stejně, ale východisko z ní vidí úplně jiné, řekl mu prý Wulff: „Víte, my máme historické závazky.“
„To, že se Německo nechává kuchat jako husa na vánoční stůl, mi coby Slovákovi může být jedno, kdyby tu ovšem nebyly dvě okolnosti,“ píše Sulík, předseda liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS), podle něhož situace, kdy někdo ručí za dluhy ostatních, znamená, že nikdo za ně necítí odpovědnost.
„Proč by Řekové neměli volit někoho, jako je Alexis Tsipras, který v zásadě říká: Nešetřete, Německo to přeci zaplatí,“ píše Sulík. Jiným příkladem je Slovinsko, které podniká tvrdá reformní opatření, a přesto mu agentury sníží rating. Stojí před volbou snažit se ještě víc, aby „za odměnu mohlo zachraňovat španělské banky, nebo se na všechno vykašlat, dále se zadlužovat a pak se nechat zachránit,“ míní Sulík.
Když politik slíbí vyrovnaný rozpočet, voliči se mu vysmějí
V situaci, kdy se eurozóna chová, jako by dluhy jejích členů byly společné, mají politici podle Sulíka obrovskou motivaci se zadlužovat. „Když někdo přijde před volbami se slibem, že bude hospodařit vyrovnaně, lidé se mu vysmějí,“ upozorňuje Sulík.
Druhá okolnost, proč by Německo mělo podle Sulíka své záchranné snahy omezit, se Slovenska zásadně týká. Tvrdí, že „držet se německého kurzu“ je podle slovenských politiků ve státním zájmu jejich země.
„Když Německo z jakýchkoliv důvodů někoho zachraňuje, přidá se i Slovensko, nejchudší země eurozóny. Posledně mělo tu čest zachraňovat soukromé španělské banky,“ připomíná Sulík a dodává, že Slovensko například nemá přímé dálniční spojení mezi dvěma největšími městy, ale zachraňuje přitom soukromé banky v daleko bohatší zemi.