Řecko už statistiky nefalšuje, najdou se ale jiní výtečníci

Praha - Řecké statistiky veřejných financí a dluhu jsou teď spolehlivé a lze jim už věřit. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl generální ředitel evropského statistického úřadu Walter Radermacher. Řecko přitom falšovalo údaje o svém dluhu až do začátku roku 2010. Podle Radermachera se občas objeví potíže s daty i u některých dalších jižních států, na rozdíl od Řecka ale nejde o systematické zkreslování.

Hodnověrnost statistických údajů týkajících se zadluženosti se v posledních letech zlepšila, a to i v případě černé ovce eurozóny – Řecka. „U finančních statistik panuje velice přísný režim. Pokud máme nějaké pochybnosti, musíme naše výhrady zveřejnit v tiskové zprávě. A to jsme v případě Řecka neudělali dva roky. Jejich údajům o zadlužení můžete věřit. Jsou v souladu s mezinárodními standardy,“ upozornil Radermacher.

Na chyby a rozpory ovšem čas od času Eurostat narazí u jiných zemí, a to zvláště na jaře, kdy se zveřejňuje deficit za předchozí rok. Většinou se ale podaří problémy rychle vyřešit. „Například finanční údaje z portugalské Madeiry z minulého roku byly chybné. Přišli jsme na to během vyšetřování trojky. Ale vyřešili jsme to během dvou týdnů,“ nastínil Radermacher.

Problematická byla i data od některých španělských regionů. „U tří nebo čtyř regionů jsme revidovali údaje za dluh, což bude zřejmé při podzimní revizi,“ dodal Rademacher. Žádný z hříšníků se podle něj ovšem neopakuje. Řecko bylo mimořádný případ. „V Řecku jsme byli svědky úmyslného zkreslování informací. Řekové masírovali čísla do konce roku 2009,“ zdůraznil.

Právě falšování statistik přispělo k tomu, že Řecko ztratilo důvěru investorů a tím přišlo o možnost půjčovat si peníze na krytí dluhu na finančních trzích. Podvody se statistikami země přiznala v říjnu 2009. Na zasedání ministrů financí v Lucemburku tehdejší šéf řecké státní kasy Jorgos Papakonstantinu oznámil, že rozpočtový schodek Řecka za rok 2009 vystoupá na 12,5 procenta, tedy na téměř dvojnásobek původně očekávaného deficitu. Podle Papakonstantina na tom měla vinu předchozí vláda, která manipulace se statistikami připustila.

5 minut
Rozhovor s Waltrem Radermacherem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...