Praha - Vede přes vás pozemek cesta, kterou využívají všichni? Pak se nejspíš domníváte, že by za užívání cesty měl někdo platit. Ostatně bylo by to logické, vždyť přece jde o váš pozemek, se kterým máte i určité výdaje. Jenže tak jednoduché to zrovna není. Mýtné na cestě vedoucí přes vaši louku zkrátka vybírat nemůžete.
„Přes moji louku začal zemědělský podnik jezdit na polnosti v okolí s velkými stroji, protože se po původní úzké cestě nedostal. Časem tuto novou cestu zpevnil a začalo se tudy jezdit i do vedlejší osady. Postupně se udělal asfalt a tuto novou cestu obyvatelé používají již patnáct let. Pozemek je ale můj, platím za něj daň z nemovitosti, protože zemědělský podnik již tento pozemek nemá v pronájmu. Dříve daň platil on. S kým mohu vstoupit do jednání o zřízení věcného břemene a co mohu požadovat?“ ptá se čtenářka portálu ČT24. Zeptali jsme se advokáta Pavla Nastise.
Měl vůbec zemědělský podnik právo jezdit po louce, která není jeho? Neměl se s vlastníkem pozemku nejprve dohodnout? A měl právo cestu vyasfaltovat?
PN: Čtenářka umožnila zemědělskému podniku její pozemek užívat, buď zde byla výslovná dohoda, nebo jim to umožnila mlčky neboli tzv. konkludentně. Zemědělský podnik byl tedy oprávněn pozemek užívat. A pokud jde o to, zda zemědělský podnik měl právo stavby, tedy právo zpevnit plochu a vyasfaltovat ji, tak buď zde byla v minulosti uzavřena výslovná dohoda (o ní se ale čtenářka nezmiňuje), nebo to opět čtenářka umožnila mlčky (konkludentně), což dovozuji z toho, že nikdy dřív proti tomu nebrojila a nezasahovala.
S kým má dnes majitelka louky vstoupit do jednání o zřízení věcného břemene a co může požadovat?
PN: V tomto případě nemá vůbec smysl do podobného jednání vstupovat. Zde se o věcné břemeno nejedná. Tím, že se část pozemku zpevnila, později i vyasfaltovala a obyvatelé ji používají jako dopravní komunikaci do vedlejší osady, nabyla tato cesta statut účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Podle paragrafu 19 zákona o pozemních komunikacích zde platí takzvané obecné užívání, což znamená, že pozemní komunikaci smí každý užívat bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým je určena. Tedy může po ní jezdit.
Zákon o pozemních komunikacích:
„Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.“
Ten pozemek je ale soukromý, co kdyby si tam třeba dala závoru a vybírala mýtné?
PN: To bych rozhodně nedoporučoval. Vyjdu-li z předpokladu, že se jedná o účelovou komunikaci, není ani majitelka pozemku oprávněna zabránit jiným osobám v jejím bezplatném užívání. Tedy nesmí si tam dát závoru a nesmí samozřejmě ani vybírat mýtné. Pokud se stavebními úpravami na pozemku nesouhlasila, měla se bránit u soudu žalobou. Dnes už ale nic nezmůže a nemůže ani očekávat, že by jí za užívání cesty někdo platil.
