„Německý zákon o státním rozpočtu v článku 39 říká, že úvěr je možné poskytnout jen v případě, kdy není pravděpodobný bankrot,“ řekl Seibert. Odpovídal tak na dotaz, zda je možné, aby Řecko odepsalo další část dluhu, a přesto mohlo dál zůstat v eurozóně.
„My bychom si takovým krokem svázali ruce a rozhodně by to nebylo ani v zájmu Řecka,“ vysvětlil Seibert.
Řecko se v této záležitosti nedočká pomoci ani od ECB
Omezené možnosti má ale v tomto směru také Evropská centrální banka (ECB), která je jedním z hlavních věřitelů Řecka. ECB by se nemohla odpisu ani zúčastnit, protože by to bylo posuzováno jako nepřímé financování vlády. Upozornil na to člen rady ECB Ewald Nowotny.
Člen rady ECB Ewald Nowotny:
„Z pohledu ECB není odpuštění dluhu možné, protože by to odpovídalo nepřímému financování státu. ECB se tudíž nemůže zúčastnit žádné operace, která by se určitým způsobem týkala veřejného sektoru.“
Nowotny je členem Rady guvernérů ECB a zároveň šéfem rakouské centrální banky. Na konferenci o podnikových financích ve Vídni řekl, že Řecku potrvá dlouho, než se mu podaří ekonomiku stabilizovat.
Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc. Věřitelé ji Aténám přiznali ve výši 110 miliard eur. Částka ale nebude stačit, Řecko si proto dohodlo nový úvěr za 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu korun).
Řecký ministr financí Jannis Sturnaras mezitím uvedl, že zahraniční věřitelé Řecka odmítli přistoupit na další zmírnění dohodnutých reforem na trhu práce.
V řecké koalici existují značné rozpory ohledně úspor
Hlavními věřiteli Řecka jsou jeho evropští partneři a Mezinárodní měnový fond (MMF). Atény už několik měsíců jednají s věřiteli o úsporách, které mají zajistit, že bude Řecko opět plnit původně dohodnuté podmínky programu. K tomu je ale nejprve zapotřebí dohoda uvnitř koalice, kterou se stále nedaří uzavřít.
Podle zdroje z řecké vlády, na který se odvolává agentura Reuters, Atény předloží návrh reforem trhu práce a další opatření parlamentu ke schválení 5. listopadu.
Řecko potřebuje komplexní dohodu o úsporném balíčku a reformách kvůli uvolnění dalších peněz ze slíbené zahraniční pomoci. Bez těchto peněz bude země v polovině listopadu bez finančních prostředků. Veřejný dluh Řecka podle Mezinárodního měnového fondu nyní činí 171 procent hrubého domácího produktu.
