Vláda doufá, že pokud sníží počet provincií z 86 na 51, ušetří desítky milionů eur ročně. Každá z provincií totiž měla vlastní samosprávu, která se starala třeba o registraci aut nebo provozovala vlastní policii. „Ty provincie jsou úplně nové. Nové nejen rozlohou, ale i funkcí a systémem vedení,“ poznamenal italský ministr odpovědný za veřejnou správu Filippo Patroni Griffi.
Ještě loni byla země rozdělena na víc než sto provincií
V některých menších italských regionech, jako jsou Basilikata, Umbrie nebo Molise, po plánovaných změnách zbudou pouze dvě provincie. V severoitalském Benátsku budou mít v budoucnu status provincie pouze Benátky, Vicenza a Verona, zatímco Rovigo, Padova, Belluno a Treviso zaniknou. Velké slučování provincií čeká i Lombardii.
Italských provincií značně ubude
Ještě v roce 2004 přitom Itálie provincie vytvářela, celkem jich bylo až do loňského roku 110. Nyní se země vydala opačným směrem. Už v květnu bylo zrušeno devět provincií. Takové škrty, k jakým se vláda odhodlala teď, ale země nepamatuje. „Myslíme si, že některá teritoria jsou dotlačena k takovému přístupu, který vůbec nebere v potaz socioekonomické podmínky lidí,“ konstatoval prezident svazu italských provincií Giuseppe Castiglione.
Kabinet Maria Montiho se do změny systému samosprávy pustil v rámci boje o zeštíhlení rozpočtu, které by mělo Itálii pomoci umazat část obřího veřejného dluhu. Ten dosahuje 126 procent HDP.
Na konci září se v Itálii konala celostátní stávka zaměstnanců ve veřejném sektoru, kteří protestovali proti vládním rozpočtovým škrtům. Do protestu zorganizovaného největšími odborovými svazy se zapojili úředníci, učitelé, ale i lékaři. Jen ve zdravotnictví chce vláda ušetřit 1,5 miliardy eur. Odbory kritizují, že úspory příliš zatíží státní zaměstnance. Vláda zamýšlí zrušit 10 tisíc úřednických míst a 20 procent vedoucích postů. Dosavadní vládní úsporná opatření přitom nezabránila prohloubení recese.
