ČNB počítá pro příští rok s růstem ekonomiky jen o 0,2 procenta

Praha – Příští rok poroste hrubý domácí produkt tuzemské ekonomiky jen o 0,2 procenta. Vyplývá to z nové prognózy České národní banky (ČNB), která tak odhad vývoje ekonomiky zhoršila o 0,6 procentního bodu. Pro letošní rok ČNB nadále počítá s poklesem ekonomiky na 0,9 procenta.

ČNB svou novou prognózou následuje ministerstvo financí, které v říjnové prognóze zhoršilo pro letošní i příští rok odhad vývoje ekonomiky. Letos by měl HDP klesnout podle MF o jedno procento a příští rok růst o 0,7 procenta.

„Česká ekonomika letos klesne vlivem výrazného zpomalení zahraniční poptávky a celkově utlumené domácí poptávky,“ uvedl Singer. Příští rok budou podle něj proti sobě působit pozvolné oživení zahraniční poptávky a restriktivní dopady konsolidace veřejných financí. „K nějakému znatelnějšímu tempu růstu se dostaneme až v roce 2014,“ dodal guvernér. V roce 2014 ČNB očekává růst HDP o 1,9 procenta. 

Nová prognóza ČNB počítá podle guvernéra Miroslava Singera s poklesem tržních úrokových sazeb a následně s jejich růstem až v roce 2014. Inflace se bude kvůli plánovaným daňovým změnám podle ČNB pohybovat lehce nad dvouprocentním inflačním cílem. 

Miroslav Singer, guvernér ČNB

„Zdrojem inflace jsou daňové změny a postupně odeznívající růst dovozních cen a cen potravin.“

Miroslav Singer
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

ČNB očekává ve čtvrtém čtvrtletí 2013 inflaci 2,3 procenta, tedy stejně jako předchozí prognóza. V prvním čtvrtletí 2014 ČNB počítá v nové prognóze s inflací 1,6 procenta. Měnově-politická inflace, očištěná o vliv změn nepřímých daní, se ale bude podle ČNB pohybovat pod dvouprocentním inflačním cílem.  

Případná rizika odhadovaného ekonomického vývoje jsou podle Singera celkově vyrovnaná. „Vysoká nejistota panuje okolo rozpočtových konsolidačních opatření v příštím roce a jejich dopadů do ekonomiky,“ uvedl guvernér.   

Kurz české koruny v letošním i příštím roce centrální banka v nové prognóze očekává na 25,10 Kč/EUR. Následně v roce 2014 odhaduje ČNB mírně oslabení na 25,20 koruny za euro.

Česká národní banka dnes snížila úrokové sazby na rekordní minimum. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesla o 0,2 procentního bodu na 0,05 procenta. Lombardní sazba klesla o 0,5 procentního bodu na 0,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, klesla o 0,05 procentního bodu na 0,05 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
před 18 hhodinami

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...