Řecko zachvátila generální stávka, doprava se zastavila

Atény - Desetitisíce Řeků jsou znovu v generální stávce. Stávkují řidiči, lékaři, zaměstnanci médií, škol, úřadů, bank, ale i popeláři. V zemi nefunguje doprava, nevysílá ani televize a rozhlas. Lidé tak chtějí dát vládě jasně najevo, že další škrty už nezvládnou. Protestují proti středečnímu jednání parlamentu, kde budou poslanci hlasovat o nových škrtech a dalším zvýšení daní. Stávka vyvrcholí zítra večer velkou demonstrací před sídlem parlamentu.

Stávky zažilo Řecko už v pondělí, kdy do práce nepřišli novináři, řidiči veřejné dopravy nebo popeláři. Dnes se k nim přidali zaměstnanci veřejného sektoru včetně učitelů, železničáři, ale i někteří živnostníci, takže zavřené zůstaly úřady, školy, banky i obchody.

Dopoledne se kvůli stávce zastavila rovněž letecká doprava. Do protestů se totiž zapojili letoví dispečeři. „Do stávky se zapojila celá země. Tato opatření nesmějí projít, a to i za cenu, že budeme stávkovat třeba měsíc,“ podotkl jeden z pracovníků v Aténách. Pražské letiště Václava Havla podle svých stránek dnes nepočítá s žádným přímým leteckým spojením s Řeckem.

V Aténách se vytvořily dva průvody nespokojených obyvatel. V jednom se sešlo podle prvních odhadů policie kolem 15 tisíc lidí, ve druhém asi 40 tisíc osob. V Soluni demonstrovalo na 20 tisíc lidí.

Jeden ze stávkujících

„Celá země by měla jít do stávky, protože tato opatření nesmí projít. I kdybychom měli stávkovat třeba měsíc v kuse.“

Stávka má vyjádřit nespokojenost s dalším vládním úsporným balíčkem, tentokrát ve výši třináctiti a půl miliardy eur. Pokud se to vládě nepodaří prosadit, je ohrožena další finanční pomoc Evropské unie. Řecko se tak znovu může octnout bez prostředků, což by mohlo vést k neřízenému bankrotu. „Vláda předložila tento návrh zákona příslušné parlamentní komisi a označila ho jako velmi naléhavý,“ řekla mluvčí parlamentu Maria Kollia Tsarouhová.

Lidé slibům politiků nevěří

Slibům premiéra Samarase, že tentokrát je to už opravdu poslední zásah do penzí a platů, už nevěří ani někteří poslanci. Nový balík počítá třeba s dalším zvýšením daní. „Jsme přesvědčeni, že naše protesty budou mít dopad během hlasování zákonodárců. Pokud ne, náš boj bude pokračovat a nezůstane pouze v Řecku, ale rozšíříme ho po celé Evropě,“ pohrozil vedoucí obchodní unie Kostas Tsokrikas.

Pavla Smetanová, spolupracovnice ČRo v Řecku:

„Největším problémem je penzijní reforma. Škrty se nejvíc dotýkají chudých lidí. Obyčejní lidé přitom upozorňují na to, že ti, kteří za celou krizi mohou, mají peníze někde ve švýcarských bankách. Za krizi pak musejí platit nejchudší.“

Panagiotis Labros, řecký novinář

„Ta změna byla strašně náhlá. Vydělával jsem 1 500 eur a teď je to jen 800, a ještě bez zdravotního pojištění. Je to jako ve středověku. Pracujeme 12 až 13 hodin denně a ještě za to musíme děkovat.“

Osmačtyřicetihodinová stávka vyvrcholí ve středu večer velkou demonstrací před sídlem parlamentu, kde se bude rozhodovat o dalším osudu Řecka. Pokud poslanci neschválí program úspor, poruší podmínky věřitelů, kteří mají zemi poskytnout další část z dohodnutého záchranného úvěru, bez kterého se Atény neobejdou. Pokud by tyto peníze Řecko nedostalo, hrozba odchodu z eurozóny by začala nabývat konkrétních obrysů, stejně jako státní bankrot. 

Protesty v Aténách
Zdroj: ČT24/ISIFA

Nezaměstnaní novináři založili nový deník

Řeků bez práce je víc než 25 procent (zhruba 1,3 milionu) a do fronty před úřady práce denně přibyde tisícovka dalších. „Pracujeme 12 hodin denně za polovinu platu a každý den hrozí, že o zaměstnání přijdeme – to je doslova nucená práce,“ prohlásil zaměstnanec Dimitris Yanoulas.

Propuštění novináři se nyní spojili a světlo světa spatřilo první vydání nového deníku, který jim dává naději na nový začátek. Každý z několika desítek novinářů přispěl tisícovkou eur a zajistil si tak cestu z úřadu práce. „Na začátku projektu stáli zaměstnanci novin, které zasáhla krize a zkrachovaly. Rozhodli se vzít osud do vlastních rukou,“ konstatoval novinář Nikolas Voulelis. Aby ale přežili, potřebují novináři prodat 15 tisíc výtisků denně a přesvědčit šetřící řecké firmy, aby investovaly do reklamy. Sympatie Řeků si zatím získali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 18 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026
Načítání...