Snížení spotřební daně u nafty je opět ve hře

Praha - Sdružení dopravců ČESMAD Bohemia jednalo se zástupci ministerstev dopravy a financí o případném snížení spotřební daně na naftu. Podle ČESMADu stát přichází o miliardy, když dopravci tankují v levnějším zahraničí. Snížení spotřební daně o 1,40 až 1,80 koruny by podle mluvčího ČESMADu Martina Felixe přineslo zisk nejen českému státu, ale i dopravcům a veřejnosti. Pomohlo by rovněž rozhýbat ekonomiku. Jednou z cest by ale mohlo být i zavedení plovoucí daně, která už funguje třeba v Belgii.

Ještě v roce 2009 tankovalo v Česku 55 procent dopravců. Téměř 3 roky po zvýšení spotřební daně jich tankuje doma jen 37 procent. „Týdně vytankujeme v zahraničí 37 tisíc litrů nafty, což měsíčně dělá 124 tisíc litrů,“ řekl Josef Šilhán, majitel DB Trans.

Ministr financí Miroslav Kalousek dosud tvrdil, že by snížením spotřební daně pokladna přišla o deset miliard korun a ceny by se na pumpách nijak zvlášť nehnuly. To ale na jednání jednoznačně vyloučil zástupce společnosti Benzina. „Ten propad o 10 miliard je navíc čistě hypotetický. Slyšel jsem, že ministr mezi čtyřma očima dokonce přiznal, že zvýšení daně byla chyba,“ konstatoval Felix. 

Mluvčí ČESMADu Bohemia Martin Felix:

„Co se týče třeba firmy, která provozuje asi 200 kamionů, při zvýšení o korunu, jež zavedl Janotův balíček, bylo propočítáno, že má ročně odevzdat o 1,6 milionu korun státu více. Výsledek byl, že na spotřební dani v ČR zaplatili o 16 milionů méně.“

Dopravci nyní často tankují v zahraničí – vyplatí se jim to. „Naftu v ČR spotřebovávají z šedesáti procent dopravní firmy, tedy velcí dopravci, kteří si ale naftu mohou koupit jinde, protože mají tisícilitrové nádrže, s nimiž hravě přejedou celou Evropu,“ poznamenal Felix. Natankují pak tam, kde je nafta nejlevnější. „Totéž platí pro tranzitující kamiony – dříve u nás zastavovaly, teď tankují v Rakousku nebo na Slovensku,“ dodal Felix. 

"Řidiči dostávají pokyn, kde tankovat, aby to bylo co nejlevnější. Je to normální podnikatelské chování. Tankují proto často v zahraničí,“ řekl k tomu prezident ČESMADu Bohemia Vladimír Starosta.

Třeba do Polska ale nejezdí tankovat jen kamiony, nýbrž i osobní vozy. „Záleží na kurzu, ale vyjde to tu levněji asi o 2 až 3 koruny,“ poznamenal jeden z řidičů. Stát takto přichází ročně až o 8 miliard korun. To znamená, že kdyby nevyhnal kamiony k zahraničním pumpám, mohl za poslední 3 roky  vybrat o 24 miliard víc. „ČR je územím, které je stvořeno k tomu, aby se přes něj dopravovalo zboží. Toto je tedy alarmující,“ prohlásil první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. O této problematice podle něj bude v nejbližší době jednat i vláda.

Plovoucí daň jako jedna z možností?

Příklad by si přitom mohlo Česko vzít z Belgie nebo Slovinska, kde funguje takzvaná plovoucí daň. „Kdyby bylo možné tu složku pojmout tak, že by o tom rozhodovalo ministerstvo financí podle okamžitých výkyvů trhu a jiných vlivů, bylo by to ku prospěchu věci,“ podotkl Felix. 

Spotřební daň za litr nafty je nyní 10,95 koruny

Už v červenci podali poslanci Věcí veřejných návrh na snížení spotřební daně z nafty o dvě koruny za litr. Vláda s tím ale nesouhlasila. „Konkrétní výsledek mají v rukou poslanci a nemůžeme předvídat, jak se rozhodnou,“ upozornil Felix s tím, že nové jednání ale přineslo hodně „doplňujících pohledů“.

Ladislav Minčič, první náměstek ministra financí:

„Problém je skutečně jen a pouze ve vyjádření toho, jestli růst těchto nákupů pohonných hmot v ČR bude natolik velký, aby vykryl výpadky v důsledku snížení té jednotkové sazby na jeden litr pohonné hmoty.“

Podle ekonomů by stačilo snížit spotřební daň o dvě koruny a kamiony by se k českým pumpám vrátily. Jenže podle ministerstva financí by i takové zlevnění bylo rizikové. „Podle našeho názoru by snížení mělo být co nejnižší. Bavíme se tedy rozhodně o snížení vyšším než koruna padesát, jsme někde u 2 korun,“ konstatoval hlavní analytik Liberálního institutu Aleš Rod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...