Brusel – Předpovědi krachu se naplnily. Členským státům Evropské unie se nepodařilo dosáhnout dohody nad podobou nového unijního rozpočtu pro příští rozpočtové období 2014 až 2020. O rozdělení stamiliard eur se tak bude jednat na dalším summitu. Datum jeho konání ale zatím není stanoveno. Podle odhadů by se mohl uskutečnit už na začátku roku 2013.
Unijní prezident Herman Van Rompuy po rozpuštění summitu řekl, že v příštích týdnech budou probíhat konzultace s jednotlivými státy. Věří, že se společenství bude schopné dohodnout na začátku příštího roku.
Podle Van Rompuye i dalších lídrů ale není třeba současnou situaci a výsledek summitu příliš dramatizovat. Van Rompuy v této souvislosti připomněl, že i při dojednávání současného sedmiletého rámce byly třeba dvě vrcholné schůzky.
Že je pravděpodobnost dohody malá, odhadovali pozorovatelé, komentátoři a také samotní politici už v noci na dnešek. Lídři jednotlivých členských zemí totiž už od začátku setkání dávali najevo, že ani nový návrh, s nímž přišel prezident unie Herman Van Rompuy, jim nevyhovuje. Přepracovaný rozpočet odmítl i český premiér Petr Nečas (ODS).
České republice vadilo, že i přes navýšení o několik set milionů eur měla dostat poměrně málo peněz na podporu chudších regionů. Zatímco v současném sedmiletém rozpočtovém období měla přiděleno asi 26,7 miliardy eur, pro roky 2014 až 2020 by to podle návrhu Van Rompuye bylo méně než 20 miliard eur. Dáno je to ale i tím, že Česko mezitím zbohatlo.
„Ale neplatí to, že když před nás položí jakýkoliv návrh dohody s jakýmkoliv textem a čísly, tak my zasalutujeme, srazíme paty a schválíme to,“ nechal se slyšet český premiér Petr Nečas (ODS).
Jednání podle něj bylo konstruktivní i navzdory tomu, že se nepodařilo najít dohodu. „Neozývalo se žádné bouchání do stolu, žádné útoky, osočování a podobně. Bylo to jednání, kde se vyměňovala jednotlivá stanoviska,“ dodal Nečas.
Návrh, který Van Rompuy připravil na základě čtvrtečních přibližně třináctihodinových bilaterálních konzultací, počítal víceméně se stejnou sumou jako ten starý – o něco málo vyšší než 970 miliard eur (téměř 25 bilionů korun). Tato částka odpovídá 1,01 procenta hrubého domácího důchodu EU a je o desítky miliard nižší, než kolik původně požadovala Evropská komise.
V rámci snahy uspokojit kritiku z mnoha států Van Rompuy upravil strukturu výdajů ve dvou nejspornějších oblastech, které zároveň spotřebují největší část společných peněz - v zemědělské politice a politice soudržnosti.
„Uskutečnit víc za míň peněz znamená dělat politická rozhodnutí. A to je bolestné. Musíme být citliví a realističtí. Ale ten rozpočet zároveň musí být orientovaný do budoucna. Chci podporovat pracovní trh a růst, a to ve všech regionech a sektorech,“ uvedl k novému návrhu Van Rompuy.
Na společnou zemědělskou politiku, kterou tvoří zejména přímé dotace farmářům, mělo jít přibližně o osm miliard eur více než v předchozím návrhu. Do výdajů na politiku soudržnosti, na níž České republice záleží nejvíc, pak měla unie přisypat zhruba 11 miliard eur. Z této kapitoly jsou financovány fondy poskytující pomoc chudším regionům, mezi něž se podle unijních kritérií řadí všechny české regiony s výjimkou Prahy.
Kateřina Šafaříková, šéfeditorka divize Nová média ČT:
„Máme zkušenost se zpronevěrou evropských fondů. Ti, kteří navrhují nový rozpočet EU, si tedy mohou říct: To je ze strany České republiky troufalé něco chtít, když se podstatná část peněz potom někde rozkutálí. Nicméně na obranu je nutno říci, že rozkutálení veřejných peněz rozhodně není jen případ ČR.“
A právě tento návrh premiér Nečas odmítal – vadilo mu, že Česká republika by dostala podle jeho názoru málo peněz na podporu regionů. „I na základě těch pár minut to není něco, s čím bychom byli připraveni souhlasit,“ řekl nad ránem Nečas chvíli poté, co od Hermana Van Rompuye dostal novou podobu rozpočtu.
Českým představitelům je jasné, že se nepodaří zopakovat úspěch z končícího rozpočtového období, kdy Česko mělo největší sumu z těchto fondů v přepočtu na hlavu, neboť země mezitím zbohatla. Ovšem snížení, s nímž počítá nový návrh, není podle Nečase přijatelné.
Rozhodují ti, kdo platí
Navržený kompromis unijního prezidenta se nelíbil ani zemím, které se řadí mezi tzv. čisté plátce (do unijního rozpočtu odvádějí víc, než z něj dostanou). Ze Spojeného království, Nizozemska, Švédska či Německa totiž jasně zaznívá, že je třeba přistoupit k dalším škrtům pohybujícím se v řádu desítek miliard eur.
Německá kancléřka Angela Merkelová už při odjezdu z prvního dne jednání podotkla, že pochybuje o možnosti dohody na tomto summitu. „Myslím, že pozice jsou v některých ohledech hodně rozdílné,“ řekla. "Myslím, že se trochu posuneme zítra (v pátek - pozn. red.), avšak mám svoje pochyby, že bude dosaženo výsledku," dodala Merkelová.
Také britský premiér David Cameron, který už dříve varoval, že je připraven rozpočet zablokovat, nezaznamenal dostatečný pokrok. Podle něj nový návrh málo škrtal výdaje. „Není čas přesouvat peníze z jedné části rozpočtu do jiné. Potřebujeme škrty ve výdajích. Co se děje doma, musí se dít i tady,“ prohlásil ráno Cameron při příjezdu na jednání.
"Cameronův problém je to, že i když se v pondělí vrátí do Westminsterského paláce (sídla britského parlamentu - pozn. red.) a bude hlásat vítězství, stejně veřejnost řekne: Ale pořád platíme 53 milionů liber denně, abychom mohli být členy té organizace. Jde o to, že celá ta debata se posunula. Pro 60 procent veřejnosti už není žádná dohoda dobrá," komentoval situaci britského ministerského předsedy europoslanec za Spojené království Nigel Farage.
