Minsk – Dlouholetý běloruský prezident Alexandr Lukašenko se obul do chování Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle něj by měl přestat politikařit a zpřístupnit zemi nový úvěrový program v hodnotě kolem 68 miliard korun. Pomoc přestala do Běloruska proudit před dvěma lety, kdy se značně ochladily vztahy mezi touto zemí a Evropskou unií.
Lukašenko k MMF: Přestaňte politikařit a dejte nám úvěr
Měnový fond by měl podle Lukašenka přestat k Bělorusku přistupovat politicky. „Pokud je MMF čistě finanční a hospodářskou organizací, pak se s ním dohodneme. Pokud bude politikařit, pak ty rozhovory potrvají dlouho,“ řekl Lukašenko. „Jakmile se MF v přístupu k Bělorusku oprostí od politických klišé a politických kritérií, dosáhneme dohody během 24 hodin,“ poznamenal prezident. Lukašenko za dobu svého vládnutí umožnil jen málo tržních reforem. Prezidentem je už od roku 1994.
Běloruské úřady nyní tvrdí, že MMF záměrně zdržuje schválení nového programu, který by nahradil předchozí úvěr za 3,5 miliardy eur. Bělorusko se přitom zotavuje z platební krize a dopadů následné devalvace měny. Země má příští rok splatit větší část zahraničního dluhu. Tento týden chce proto u asijských investorů zjistit případný zájem o běloruské eurobondy.
Úvěrová dohoda už mezi fondem a Běloruskem existuje od roku 2009. Tuto pomoc však fond v roce 2010 zmrazil. Před prezidentskými volbami v prosinci 2010 Minsk prudce zvýšil veřejné výdaje, což podle ekonomů vedlo přímo k nynější krizi.
GALERIE
Alexandr Lukašenko autor: Franklin Reyes, zdroj: ČTK/AP
Klíčová firma Belaruskali by mohla být zprivatizována
Lukašenko hovořil v rozhovoru pro Reuters i o plánech, které má jeho země s klíčovými podniky. Je mezi nimi i Belaruskali, což je klíčový producent uhličitanu draselného, který má asi 15 procent celosvětového trhu.
Kontrolní podíl ve firmě drží ruský rival Uralkali, Bělorusko ale nabízí část firmy i zájemcům z Číny, Indie a dalších zemí, včetně evropských či arabských. „O Belaruskali se hodně mluví. My jsme připraveni firmu zprivatizovat, musíte ale zaplatit. Cenu jsme vyčíslili na 30 až 32 miliard dolarů,“ konstatoval prezident.
MMF
Bělorusko se zatím s Rusy nedohodlo na dodávkách ropy
V otázce nákupu ropy Lukašenko poznamenal, že se jeho země možná znovu obrátí s žádostí na Ázerbájdžán a Venezuelu, pokud nebude schopna do konce roku si zajistit dalších čtyři až pět milionů tun od svého hlavního dodavatele, kterým je Rusko. „My jsme se s Ruskem dohodli na všem, kromě dodávek ropy v objemu čtyři až pět milionů tun,“ připustil běloruský prezident.
Bělorusko ropu z Ruska zpracovává ve svých rafineriích a pak ji vyváží. Peníze z prodeje ropných produktů jsou pro zemi cenným zdrojem deviz.