Praha - Stačil necelý rok a už je jasné, že se přísnější postih švarcsystému neosvědčil. Rozsáhlé kontroly a výjezdy inspektorů přinesly jen málo ovoce. I když lze podle zákona uložit v konkrétním případě pokutu až do 10 milionů korun, kontroly přinesly milionů dohromady pouze šest. Pro podnikatele znamenají přísnější kontroly více papírování. Nejradikálnější opatření proti švarcsystému by proto mohla podle premiéra Petra Nečase zmizet, píší Hospodářské noviny.
Kontroly švarcsystému se neosvědčily, vláda chystá zmírnění
Lednová novela zákona o zaměstnanosti přidělala podnikatelům vrásky na čele. Švarcsystém, tedy výkon závislé práce fyzické osoby mimo pracovněprávní vztah, se začal řadit mezi druhy nelegální práce. Ruku v ruce s tím vláda připravila přísnější pravidla pro zaměstnavatele a inspektoráty práce začaly dělat kontroly ve velkém. Necelý rok praxe ukázal, že se firmy velmi rychle adaptovaly a švarcsystém je těžké prokázat. Zaměstnavatelé upravili smlouvy a přeorganizovali práci tak, aby vyhověli novým podmínkám. Navíc platí, že čím kvalifikovanější práce je, tím se „zaměstnanec převlečený za podnikatele“ odhalí hůř.
Do tvrdé úpravy švarcsystému se premiér opřel už na konci října. „Musím říci, že ministerstvo práce a sociálních věcí zamířilo naprosto falešným směrem. Byla to jedna z chyb ministerstva a teď v rámci přehodnocení priorit vládní politiky toto bude určitě věc, která se přehodnocovat bude,“ zdůraznil. Nyní Hospodářským novinám potvrdil konkrétní změny, o kterých se jedná. Za bizarní opatření označil zejména povinnost zaměstnavatele mít na pracovišti kopii dokladů prokazujících pracovněprávní vztah. Podle pokynu Státního úřadu pro inspekci práce totiž má být pouhá skutečnost, že zaměstnavatel nepředloží inspektorovi doklady, kvalifikována jako nelegální práce. To kritizují nejenom zaměstnavatelé, ale také odborníci na pracovní právo.
Švarcsystém je dlouhodobý problém. Stát na něm tratí nejenom na daních, ale také na sociálním a zdravotním pojištění. Mezi nejčastěji kontrolovaná místa patří lyžařské areály, stánkové prodeje v Praze, čerpací stanice, potravinové řetězce, koupaliště a akvaparky, pohostinství, zemědělská výroba a stavebnictví.
Švarcsystém versus závislá práce
Pracovněprávní vztah, tedy legální závislou práci, charakterizují čtyři základní znaky:
- práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
- jménem zaměstnavatele,
- podle pokynů zaměstnavatele,
- zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Pokud chce inspektor prokázat švarcsystém – tedy faktický pracovněprávní vztah zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné – musí prokázat současně všechny čtyři podmínky. Jinými slovy – pokud osoba samostatně výdělečně činná splňuje výše uvedené podmínky, zákon ji vnímá jako zaměstnance.
Aby se předešlo problémům s inspektory, je nutné pracovněprávní vztah dobře smluvně upravit. „U faktické závislé práce sebelepší smlouva nepomůže, ale se vším se dá pracovat. Záleží případ od případu,“ říká právnička Markéta Cibulková z DLA Piper. Přesto uvádí několik rad, jak se vyhnout problémům s inspektory. Definovat ve smlouvě s osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) ucelené dílo, případně jednorázové plnění, a zakotvit nezávislost OSVČ. Zaměstnavatel by se měl vyvarovat konkurenční doložce, neupravovat s OSVČ pevnou pracovní dobu a nezapisovat ji do docházkové knihy. OSVČ by také neměla využívat vybavení a zařízení odběratele.