Kábulská banka je první a zároveň největší soukromý finanční dům v zemi. Od svého založení v roce 2004 se stala symbolem pokroku a modernizace Afghánistánu. Vyplácela platy statisícům tamních vojáků, policistů a vládních zaměstnanců z peněz od mezinárodních dárců.
Tunelování mohlo poškodit až milion lidí
Akcionáři ovšem z banky vyváděli peníze skrze fiktivní půjčky na svá konta. Podle statistik tak mohli poškodit až milion Afghánců. „Lidé jim důvěřovali, ale oni je okradli. Prováděli ilegální peněžní transakce s politiky, takže předpokládali, že dokážou udělat něco, aby se vyhnuli vyšetřování a trestu,“ vysvětluje asistent profesora z Ekonomické fakulty Univerzity v Kábulu Say Holme.
Ze zpronevěry už úřady obvinily 22 lidí. Na seznamu byli například bývalý šéf a zakladatel banky nebo bratr viceprezidenta Muhammada Kásima Fahíma.
Jednou z jejich obětí je i majitel cestovní kanceláře Mohammed Isaac. Po odhalení skandálu se dozvěděl, že dva z jeho účtů v podstatě neexistují. Vybírat peníze z banky je tak pro něj dost těžké. „Až napodruhé nebo napotřetí jsem mohl čerpat peníze z účtu. Někdy mi řekli, že se rozbil počítač, jindy to svedli na poruchu sítě. Zdržovali mě různými záminkami a obvykle trvá dva tři dny, než dostanu své peníze,“ říká Isaac.
Teď už Nová kábulská banka je aktuálně pod přímým dohledem afghánského ministerstva financí. Jenže podle odborníků bude trvat ještě dlouho, než začnou Afghánci tamnímu bankovnímu systému znovu věřit.
