Brusel - Premiér Nečas nevidí důvod ke vstupu do bankovní unie do doby, dokud nebudeme v eurozóně. Česko se sice zavázalo do tohoto spolku vstoupit, ale nebylo řečeno kdy. Navíc to není podle premiéra ani na pořadu dne. Podle některých ekonomů je ale propracovaný bankovní regulátor nutnost. Dnes schválený formální bankovní dohled bude platit pro země eurozóny, ostatní se k ní mohou libovolně připojit. Na summitu rovněž zaznělo téma prohloubení integrace, ani nad tím však nepanuje shoda.
Bankovní unie? „Žádný spěch,“ říká premiér
Podle premiéra nemáme kam spěchat
„Chcete-li znát můj osobní názor, tak já jsem hluboce přesvědčen o tom, že ke vstupu do bankovní unie nemáme a nebudeme mít žádný důvod, pokud budeme stát mimo eurozónu. V této chvíli neumí říct vůbec nikdo, jak tento systém bude fungovat. To je teprve ve hvězdách. Z tohoto pohledu také sáhodlouhé úvahy o tom, že když se někdo nezúčastní, tak vystupuje protievropsky, jsou spíše dětinské. My nemáme žádný důvod tady kamkoli spěchat,“ potrdil Nečas.
Supervize pro někoho povinná, pro jiného dobrovolná
Jednotný bankovní dohled, který má být základním kamenem rodící se bankovní unie, bude platit pro eurozónu. Supervize pod záštitou Evropské centrální banky (ECB) ale bude otevřena i pro další země. K tomuto kroku by však byla ve státech stojících mimo eurozónu nutná úprava národní legislativy.
Ekonom Niedermayer vidí v budoucím regulátrovi nutnost
„Musíme si uvědomit, že by zde měl vzniknout lépe fungující evropský finanční systém a součástí toho jsou nějaké změny a také to do určité míry znamená, že ten nový evropský bankovní regulátor bude mít určité pravomoci. Možná ti národní regulátoři zemí, které nebudou chtít vstoupit do té unie, se dostanou do komplikovanější situace,“ tvrdí Luděk Niedermayer, ekonom společnosti Deloitte.
GALERIE
videogallery_291957
Merkelová varuje, ještě není vyhráno
Německá kancléřka Angela Merkelová varovala, že eurozóna ještě nemá to nejhorší za sebou. V Bruselu je tak stále víc vidět rozdělení na země s eurem a bez něj. Eurozóna má logicky jiné zájmy než členské státy s vlastní měnou. Naplno to platí v Londýně. Přitom jestli je někde evropský byznys doma, tak je to v londýnské City. Odehrává se tu víc zahraničních transakcí v eurech než v celé eurozóně dohromady.
„Nevidíme bankovní unii jako velkou hrozbu. City bývala hlavním centrem obchodů pro německé marky a francouzské franky, u eura proto nevidíme změnu,“ říká Mark Boleat, předseda politického výboru londýnské City.
Rodící se bankovní unie, v níž by po vzniku jednotného dohledu mohlo následovat i vytvoření společného mechanismu pro řešení potíží problémových bank a jednotné schéma pojištění vkladů, ale byla jen jednou z otázek, jimiž se šéfové států či vlád zabývali. Řešili také to, jaké další kroky musí Evropa ještě udělat ve snaze poučit se z finanční a dluhové krize a předcházet jejich opakování v budoucnu.
Summit o bankovní unii (zdroj: ČT24)
Nečas: Snaha hlubší integrace může vyvolat odstředivé tendence
Hovoří se například o tom, že by mohl vzniknout samostatný rozpočet eurozóny, nebo že by státy eurozóny měly uzavírat s Evropskou komisí závazné smlouvy týkající se reforem. Nečas připustil, že dříve těžko představitelné tempo nabírá hlavně eurozóna.
„Správným krokem, pokud se vyskytnou problémy, není pořád ten samý a řekl bych notoricky opakovaný úprk k hlubší a hlubší integraci,“ poznamenal k debatám, kterými se unijní lídři budou ještě v příštích měsících a zřejmě i letech zabývat. Obává se také, že tento směr může vyvolat spíš odstředivé tendence.
Český premiér Petr Nečas v Bruselu:
„Dovedete si představit, že by vláda chtěla ex ante (předem) schvalovat rozpočty krajů, nebo projednávat rozpočty krajů? Dovedete si představit, že ve federacích, jako je třeba Spolková republika Německo, by spolková vláda si dovolila říct, že chce schvalovat rozpočet třeba Bavorska nebo Saska? Asi by to neprošlo a tady se to zavádí na evropské úrovni pro eurozónu. Čili to je přeskočení fáze federálního státu rovnou ke státu superunitárnímu.“