Sloučení ministerstev dopravy a průmyslu? Vláda říká ANO

Praha - Ve státní správě se chystá další šetření. Sloučení se nevyhne ani ministerstvu dopravy s ministerstvem průmyslu a obchodu. Do roku 2014 by mělo spojování některých úřadů a agend přinést více než 8,5 miliardy korun. „Je to reálná minimalistická výše úspor, kterých lze dosáhnout. Není to žádný vzdušný zámek,“ řekl k částce ministr bez portfeje Petr Mlsna. Vláda měla materiál na stole už minulý týden, kvůli nabitému programu jej ale projednala až dnes.

Druhá etapa utahování opasků bude známa do konce února

Další návrhy bude ještě probírat porada ekonomických ministrů. Ministr bez portfeje Mlsna a šéf Legislativní rady vlády má druhou etapu úsporných opatření předložit kabinetu do konce února.

Kde se například bude šetřit

  • Dojde ke sloučení ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy.
  • Sloučení Státní rostlinolékařské správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského - úspora 356 milionů korun.
  • Sloučení Drážního úřadu, Státní plavební správy a Úřadu pro civilní letectví - úspora pět milionů.
  • Spojení odborů starajících se o informační a komunikační technologie na ministerstvu práce a sociálních věcí, úřadech práce, České správě sociálního zabezpečení, Státním úřadu inspekce práce a dalších - úspora miliarda korun.

Premiér Petr Nečas

„První etapa, kterou jsme dnes schválili, v sobě například zahrnuje fúzi ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu do jednoho resortu.“

Slučování uvolní nemovitosti, které půjdou k prodeji

Slučování uvolní některé nemovitosti, které bude asi možné prodat - účetní cena 3,7 miliardy. Vláda se hodlá zbavit také známého zámku Štiřín - účetní cena je 329 milionů, reálně prý za něj bude možné utržit i více než miliardu korun.

Mlsna potvrdil, že opatření, na kterých panuje shoda, by měla být spuštěna co nejdříve. Některá z nich mohou příslušní ministři sami provést okamžitě či v řádech týdnů nebo měsíců, neváže je žádná legislativní úprava. U jiných bude potřeba změnit prováděcí nařízení vlády či vyhlášku.

Sloučení MD a MPO není novinkou, slučovat budou ministři za ODS

Již v říjnu přišla předsedkyně strany LIDEM a vicepremiérka Nečasovy vlády Karolína Peake s návrhem na sloučení ministerstva dopravy a průmyslu s cílem vytvoření jednoho superúřadu. Podle vicepremiérky jde činnost ministerstva dopravy a průmyslu ruku v ruce, takže by se tato ministerstva měla sloučit. Stát by tím totiž mohl ušetřit až sto milionů ročně.

„Pokud dojde i ke sloučení samotných ministerstev, tak se tím ušetří hlavně na oněch podpůrných činnostech, jako je třeba účetnictví, personalistika, IT systémy,“ řekla v říjnu Peake.

Jaké byly tehdejší reakce

Ladislav Minčič (ODS), první náměstek ministra financí

„Je to krok správným směrem. Úspory je třeba hledat a duplicity, pokud se to jenom trochu podaří, je třeba odstraňovat.“

Martin Kuba (ODS), ministr průmyslu a obchodu

„Považuji ho v této chvíli za víceméně nerealizovatelný.“

Pavel Dobeš, tehdejší ministr dopravy

„Práce na sloučení těchto dvou ministerstev by opravdu nebyla v rámci týdnů ani měsíců, ale poměrně dlouhého časového období.“

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba v Otázkách Václava Moravce z 9. prosince odmítl, že by měl stanout v čele superministerstva slučujícího agendu dopravy a průmyslu a obchodu. „Nehodlám být žádným superministrem, nehodlám řídit dvě ministerstva najednou a být zodpovědný za věci, u kterých jsem historicky neseděl,“ potvrdil Kuba.

Původně patřilo ministerstvo dopravy nejmenší vládní straně LIDEM, šéfoval mu Pavel Dobeš (LIDEM), který odešel z vedení ministerstva na konci listopadu. Jeho místo po dohodě s LIDEM obsadil kandidát ODS Zbyněk Stanjura, který s ministrem Kubou bude nyní na slučování obou resortů pracovat. Právě na výměně resortu dopravy za obranu se dohodli koaliční partneři ODS a LIDEM poté, co rovněž na konci listopadu opustil svůj post ministra obrany Alexandr Vondra (ODS).

Nový ministr obrany po prezidentské volbě

Na jméně ministra se musí shodnout lídři všech tří vládních stran. Předseda vlády připomněl, že šéf koaliční strany TOP 09 Karel Schwarzenberg je jedním z finalistů volby. Koalice tak chce počkat, jak klání o Hrad dopadne, řekl Nečas. „Musíme brát v potaz, kdo bude předsedou jedné z koaličních stran po druhém kole prezidentských voleb,“ řekl. V prosinci pověřil vedením ministerstva obrany prezident Václav Klaus premiéra Nečase. „Samozřejmě není mým zájmem zůstat pověřeným ministrem obrany ani o minutu déle, než bude nezbytně nutné,“ zdůraznil.

22 minut
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...