Opel v Bochumi neskončí, i přesto o místo přijde na 2 000 zaměstnanců

Bochum (Německo) - Ztrátová německá automobilka Opel se dnes po několika měsících jednání dohodla se zástupci zaměstnanců na restrukturalizaci svých aktivit. Firma již letos sníží počet pracovníků v továrně v Bochumi. Od konce roku 2016 v tomto závodě přestane vyrábět automobily, hodlá v něm ale zachovat 1 200 pracovních míst díky produkci součástek. Automobilka nyní v Bochumi zaměstnává zhruba 3 300 lidí.

V letošním druhém čtvrtletí chce německá automobilka Opel v závodě přejít ze třísměnného provozu na dvousměnný. Nabídne proto sedmi stovkám zaměstnanců různé programy pro dobrovolný odchod z podniku. Automobilka se v rámci dohody zavázala, že do konce roku 2016 nepřistoupí k propouštění zaměstnanců německých továren bez jejich souhlasu. Zaměstnanci se výměnou za tento příslib musí smířit s odkladem růstu mezd a ztrátou některých výhod, například vánočních prémií. 

„Tento plán pro Německo je pro Opel důležitým mezníkem na cestě k tomu, aby se v polovině desetiletí stal opět ziskovým. Dostaneme díky němu své náklady pod kontrolu,“ uvedl šéf dozorčí rady Opelu Steve Girsky. Automobilka zaměstnává v Evropě zhruba 37 tisíc lidí, z toho více než polovinu v Německu, kde má celkem čtyři továrny. 

Opel již v prosinci představil plány na ukončení výroby v Bochumi v roce 2016. Později navíc pohrozil dřívějším uzavřením továrny, pokud se nedohodne se zaměstnanci na širších úsporných opatřeních. Dnešní dohoda zajistila méně radikální řešení. „Opel chce v Bochumi zůstat,“ uvedl Girsky. „Chceme v Bochumi udržet zhruba 1 200 pracovních míst a přeměnit továrnu na závod vyrábějící součástky,“ dodal.

Automobilka Opel v Bochumi
Zdroj: ČTK/AP/Martin Meissner

Opel měl už v minulosti problémy, General Motors ho chtěla prodat

Opel se v minulosti dostal do existenčních problémů a americká mateřská společnost General Motors chystala jeho prodej. Z toho nakonec sešlo a GM se rozhodla Opel restrukturalizovat vlastními silami. „General Motors plně podporuje Opel a zajistí nezbytné finance pro příští roky, dokud se opět nevrátíme k zisku,“ uvedl Girsky.

O podrobnostech restrukturalizačního programu se podle odborového předáka Bertholda Hubera ještě bude jednat. „Teprve až bude kompletní plán ležet na stole, můžeme vyzvat své členy k jeho schválení,“ řekl Huber. Jednání odborářů s vedením podniku o restrukturalizaci začala loni v červnu a původně měla být dokončena již v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...