Praha - Těžba břidličného plynu v Evropě by mohla v budoucnu snížit ceny elektřiny a podpořit konkurenceschopnost místního průmyslu. Evropští politici tomu ale zatím nevěnují dostatečnou pozornost. V rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 to řekl americký odborník na energetiku Edward Chow, který se v Praze zúčastnil energetického kongresu společnosti Business Forum. Podle něj těžba z břidlic znamená globální energetickou revoluci, ve které Evropa zaostává. Tento způsob dolování tu naráží i na odpor místních obyvatel a ekologů, kteří se bojí dopadu na životní prostředí.
Evropa se těžbě břidlicového plynu brání, přitom by zlevnila elektřinu
Když se podíváte pět, deset let do budoucna, jaké budou hlavní změny v energetice oproti dnešku?
„Mluvil jsem tu na pražském energetickém fóru o revoluci při těžbě plynu ve Spojených státech – a nejen plynu, protože z břidlic se těží také ropa. Podle mého názoru se dolování z břidlic rozšíří do celého světa. Spojené státy kvůli tomu v budoucnu nebudou muset dovážet zdaleka tolik ropy a zřejmě se stanou čistým vývozcem plynu. Změny už vidíme teď - a to nejen na ekonomické, ale také na geopolitické rovině. Čína v prosinci předstihla USA coby největší čistý dovozce ropy. Hlavním tématem příštích let ale bude růst spotřeby v Indii a dalších povstávajících ekonomikách, zejména z Asie. Západ se stane globálně v energetice mnohem méně důležitým.“
Mohly by se USA stát i čistým vývozcem ropy?
„Pravděpodobně ne. Ale takřka určitě to bude u plynu, kde už několikátým rokem v těžbě předstihují Rusko. Kdybyste mi řekli, že se to stane, před deseti nebo i pěti lety, tak bych tomu nevěřil. Měli jsme dojem, že energetické zdroje v USA jsou téměř vytěženy.“
Je to tedy opravdová energetická revoluce?
„Ano, a rozsah téhle revoluce je enormní. Dřív jsme těžili z prostor mezi horninami, teď získáváme suroviny přímo z nich. Těžíme teď v USA víc ropy než kdykoli za posledních dvacet let.“
Kde vidíte ceny ropy a plynu za pět let?
„U ropy jsme na historicky rekordních hodnotách. A i kdyby spadla o dvacet, třicet dolarů, stejně budeme dost vysoko. Hlavním důvodem je politická nejistota, kterou trh do ceny započítává. Arabské jaro, Libye, Sýrie, sankce proti Íránu, Nigérie, co se děje ve Venezuele. A to nezmizí přes noc. Ale nebudu překvapen, když budou ceny ropy za pět let níž, než jsou teď.“
A kde vidíte ceny plynu?
„U plynu bude otázkou, jestli bude stále běžné, že se jeho ceny v kontraktech povážou na cenu ropy. V Evropě a jinde ve světě je to teď běžné, v Americe ne - a oproti vám tam máme méně než třetinové ceny a pětinové oproti Japonsku. To samozřejmě zlepšuje konkurenceschopnost průmyslu. Podle mě v budoucnu už ceny plynu na ropu vázané nebudou, protože pro to není hospodářsky žádný důvod. Máme tři různé trhy s různými cenami - v Americe, Evropě a severovýchodní Asii - a myslím, že se jejich ceny začnou sbližovat i díky transportu zkapalněného plynu LNG.“
A kde podle vás tedy budou ceny plynu v Evropě za několik let?
„Kdybych to věděl, tak bych nepracoval. Ale víte, že Gazprom musel v posledních několika letech snížit dohodnuté ceny se svými velkými evropskými odběrateli. Protože i tady začínají být alternativy, kde se dá plyn koupit. A čím lépe se podaří trhy v Evropě integrovat, budovat infrastrukturu, tím víc bude možné cenu snižovat.“
Zasáhne v blízké budoucnosti revoluce břidličného plynu i Evropu?
„To ještě nejde říct. Některé předpoklady, které ji táhly v Severní Americe, tady nemáte. A to zcela základní věci. Majitelé pozemků tu třeba nevlastní nerostné suroviny pod nimi, zatímco v USA ano. S majiteli je pak mnohem jednodušší se domluvit. U nás také táhly těžbu malé a střední plynařské firmy, a ty tu také nemáte. V USA se dají rovněž velice snadno pronajmout těžební zařízení. A také má Evropa hustější osídlení a je těžší získat tu pro těžbu podporu. Těžbu metodou hydraulického štěpení už zakázala třeba Francie a další státy. Možná budeme moudřejší za tři, za pět let.“
Evropští lídři zároveň stále debatují, jak zvýšit konkurenceschopnost místního průmyslu. Myslíte si, že dostatečně vnímají, že levný plyn může být cesta?
„Myslím, že ne. Slýchám to i při své nynější návštěvě – to, jak se zdejší podniky obávají o konkurenceschopnost, a to i díky evropské energetické politice. Zpracovatelský průmysl ve Spojených státech teď kvůli břidličnému plynu prochází renesancí, a to nejen petrochemie, ale i těžký průmysl, který potřebuje nižší ceny elektřiny. Víc než evropští politici si to uvědomují v Číně, v Austrálii i jinde, kde pravděpodobně začnou těžit dřív než v Evropě. S obavou evropských podnikatelů z jednání politiků se skutečně setkávám.“
Pracoval jste dvacet let pro jednu z největších ropných firem - Chevron - a máte zkušenost s nedůvěrou místních komunit k těžbě. Jak je firmy dostávají na svou stranu?
„Rozdíl mezi USA a Evropou je možná v tom, že u nás jsme na těžbu víc zvyklí. Ale jinak se potýkáme se stejnými problémy. Vybudovat důvěru chce čas, také potřebujete regulační rámec a dobrý dohled orgánů.“
Vy sám považujete technologii těžby břidličného plynu za bezpečnou?
„Nejsem expert na techniku. Ale jak americká federální vláda, tak i jednotlivé státy věří, že je možné tímto způsobem těžit bezpečně. Těží se kilometry pod spodními vodami a rizika jsou obdobná jako u konvenční těžby. Musíte si také uvědomit, že to není novinka. Výzkum na tomhle poli probíhal už před dvaceti třiceti lety a v posledních pěti sedmi letech pozorujeme průlom jen proto, že ceny surovin se dostaly tak vysoko, že se vyplatilo tuhle technologii využít. Těžíme teď tak třetinu plynu a do dvaceti let to bude zřejmě polovina.“
Edward Chow k těžbě břidlicového plynu (zdroj: ČT24)