Nikósie – Kypr dál hledá recepty, jak se vymanit ze současné krize. Podle prezidenta Nikose Anastasiadise ostrovní stát kupříkladu zmírní požadavky pro udělení občanství, aby tak udržel zájem cizinců o investice. O občanství budou moci požádat zahraniční investoři, kteří kvůli plánu na záchranu Kypru před bankrotem přišli o nejméně tři miliony eur (zhruba 78 milionů korun). Anastasiadis už dříve avizoval, že by měl být na Kypru povolen hazard. Země chce získat 400 milionů eur (přes deset miliard korun) také prodejem přebytečného zlata. Podle dokumentů Evropské komise mohou střadatelé ve dvou největších kyperských bankách kvůli restrukturalizaci bank přijít celkem až o 8,3 miliardy eur.
Kypr: Vyměníme občanství za investice
Vláda uvažuje i o dalších opatřeních pro zajištění investic, například o daňových úlevách pro podniky působící na Kypru. U programu umožňujícího získat občanství Kypru výměnou za investice bude podle prezidenta snížena minimální výše investice na tři miliony eur z dříve požadovaných deseti milionů eur.
Mnoho z velkých ruských zahraničních investorů využívalo postavení Kypru jako daňového ráje. Řada politiků zemi obvinila, že je v podstatě centrem pro praní ruských špinavých peněz. Toto tvrzení ale kyperští úředníci odmítli, napsalo BBC. Nařčení nyní opět odmítl i Anastasiadis.
GALERIE
Dovolená na Kypru zdroj: ISIFA
Kypr žádá po unii vyšší příspěvek
Ministři financí eurozóny v pátek na zasedání v Dublinu schválili záchranný úvěr pro Kypr ve výši deseti miliard eur, který poskytne Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Kypr ale bude potřebovat víc peněz, než se původně předpokládalo.
Země oznámila, že namísto dříve dohodnutých 17,5 miliardy eur, z nichž deset měli poskytnout právě mezinárodní věřitelé, si odvrácení bankrotu vynutí až 23 miliard eur. Kyperský prezident Nikos Anastasiadis proto hodlá požádat představitele EU o další formy pomoci.
Evropská komise uvedla, že se pokusí pomoci kyperské ekonomice vrátit se k růstu prostřednictvím lepšího využívání peněz z evropských fondů.
Majitelé vkladů, které mají uloženy u největší kyperské banky Bank of Cyprus, přijdou z částky přesahující 100 000 eur (2,6 milionu korun) o 37,5 procenta. Místo těchto peněz obdrží akcie banky, které však nyní nemají téměř žádnou hodnotu.
Ze zbývající částky nepojištěného vkladu nad 100 000 eur bude 40 procent úročeno, střadatelé však k této částce budou mít přístup až ve chvíli, kdy se začne bance dařit. Zbývajících 22,5 procenta vkladu nebude ani úročeno a v případě, že bude situace špatná, přijdou střadatelé zřejmě i o část těchto peněz. Při nejhorším scénáři by tak ztráta byla na vkladech.
U druhé největší banky Laiki představitelé Kypru doposud odhadovali, že by ztráty mohly činit až 80 procent.
Klienti britské divize Laiki se konfiskaci části peněz vyhnou. Jejich vklady byly převedeny na britskou divizi kyperské Bank of Cyprus, která podléhá britské regulaci. Informoval o tom list Guardian. Zhruba 15 tisíc klientů britské divize Laiki má na účtech podle odhadů uloženo celkem 270 milionů liber (přes osm miliard korun).