Mechanismus řešení bankovních krizí je jednou ze součástí připravované bankovní unie. Nová pravidla pro „krizové řízení bankovních institucí“ mají po finanční krizi v roce 2008 především zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny „organizovaně“, tedy podle jasně daných kritérií. Má se tím předejít panice na trzích a zajistit, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci.
Klíčovým sporným bodem je právě rozložení nákladů za zkrachovalou banku, jinak prý se v ostatních aspektech ministři dohodli již z devadesáti procent.
„Je tam jasně nastavený postup. První, kdo zaplatí, je majitel. Až potom nastupuje nějaký národní fond a až potom nějaký evropský fond a až potom by nastupovali daňoví poplatníci,“ uvedl náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek.
Něměcko chce stejná pravidla pro všechny, řada zemí je proti
Země se ale zatím nedohodly, jakou flexibilitu budou mít jednotlivé státy při rozhodování o tom, jak velké ztráty postihnou jednotlivé skupiny - majitele, akcionáře a velké střadatele. Německo totiž prosazuje stejná pravidla pro všechny, Británie, Francie a Švédsko naopak chtějí určitou flexibilitu, aby měly při řešení bankovních krizí větší prostor k manévrování. Podle Německa ale uniformní pravidla zaručují, že některé banky nebudou znevýhodněny.
Další linie sporu na stejné téma se projevila mezi zeměmi eurozóny a státy, které nemají euro, především Švédskem, Británií a Dánskem.
Ministři financí se proto rozhodli schůzku ukončit a sejít se mimořádně znovu ve středu. Případná dohoda by tak byla uzavřena ještě před summitem Evropské unie ve čtvrtek a v pátek. Další váhání by ale mohlo oslabit důvěru finančních trhů ve schopnost EU zvládnout problémy kolem bank a oživit hospodářský růst.