Největším nebezpečím pro globální ekonomiku už není Evropa, ale Asie. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl hlavní ekonom bankovní skupiny Unicredit Eric Nielsen. Hrozbou je podle něj zejména masivní tištění peněz v Japonsku, které může způsobit kolaps hodnoty jenu a měnové války mezi Japonskem a Čínou. Ekonom představil i svůj pohled na ekonomickou situaci v České republice. Nielsen dříve pracoval pro investiční banku Goldman Sachs, Mezinárodní měnový fond a Světovou banku – rozhovor vedl redaktor ČT Roman Gazdík.
Ekonom Nielsen: Hlavním strašákem globální ekonomiky je Asie
Hrozba přichází z Asie
„V Evropě se bojím nejvíc dvou věcí - za prvé sociálních dopadů toho, čím právě teď procházíme - nezaměstnanosti mladých, škrtů v investicích a investicích do vzdělání. Další problém je, že se opožďuje start bankovní unie, která je opravdu velice důležitá. V případě globální ekonomiky mě znepokojuje zejména Japonsko a Čína. Japonský experiment nemá vůbec žádný precedens. Mají deficit 10 procent HDP a chtějí ho ještě zvětšovat. Tisknou peníze třikrát rychleji než Spojené státy v době, kdy tiskly nejvíc. Japonský jen oslabuje “jako blázen„. A pak Čína, která teď zpomaluje, což je částečně způsobeno i tím, že jejich yuan teď naopak sílí. Bojím se toho, jak to ovlivní sociální strukturu v Číně. Mají tam obrovskou bublinu na trhu nemovitostí, která může prasknout. Regiony, ze kterých teď přichází největší nebezpečí pro globální ekonomiku, už jsou zcela jiné než před rokem. Tehdy to byla Evropa, Evropa, Evropa. Dnes je to celé o Asii.“
Co může způsobit uvolněná japonská politika?
„Celou řadu věcí. Japonsku prudce klesá populace. Mají deflaci a jedná se o velice regulovanou ekonomiku, která stojí na několika firmách a na zastaralém a přeregulovaném zemědělském sektoru. A teď do toho pumpujete peníze s cílem dostat se z dvouprocentní deflace na dvouprocentní inflaci. Ale šance, že se to zastaví na dvou procentech, je relativně malá. Pumpujete peníze, ale neděláte opravdové reformy. Japonsko má obrovský dluh financovaný přímo Japonci. A co se stane, až všechny ty investiční a penzijní fondy začnou přesunovat peníze mimo Japonsko kvůli tomu, že jim budou (kvůli inflaci) reálně klesat výnosy, kapitál ztrácet hodnotu a jen půjde stále dolů. Pak máte jenom dvě možnosti - velmi přísná omezení toku kapitálu, což může mít velmi vážné dopady, a nebo totální výprodej jenu, a teď nemluvím o poklesu o 10, 20 procent, ale o totálním zhroucení, což by vedlo k měnovým válkám v Asii. A ujišťuju vás - toho se nechcete dožít.“
Když jsem mluvil nedávno s hlavním ekonomem Citigroup Willemem Buiterem, říkal opak. Dal by japonské centrální bance jedna minus za to, co teď dělá.
„Willem je můj přítel a velmi si ho vážím a má pravdu v tom, že museli něco udělat a je dobře, že něco dělají, ale řeknu k tomu tohle - hodně se mluví o ztracené dekádě v Japonsku, ale když jejich růst převedete na hlavu, je podobný jako ve Spojených státech nebo v eurozóně. Se zmenšující se populací prostě nedosáhnete velkých čísel růstu. A teď buď to tisknutí rychle zastaví, nebo musí liberalizovat ekonomiku. A pokud ne, tak to v nejlepším případě skončí velkou volatilitou a v nejhorším katastrofou.“
Čeho se ještě v Asii bojíte?
„Podívejte, tyhle dva státy (Čína a Japonsko) byly ještě před půl rokem na pokraji války kvůli nějakým kusům skály uprostřed moře, na kterých nikdo nebydlí. A pak se obávám situace v samotné Číně, což je velmi komplikovaná ekonomika. Velmi dobrý růst, to ano, ale také hospodářství založené na tom, že do měst na východním pobřeží proudí 20 milionů lidí z vesnic. Je tu hodně sociálního pnutí a občas není úplně jasné, co může být tou roznětkou, která to spustí. A pak mají rychle posilující měnu a obrovskou bublinu na trhu nemovitostí.“
Pojďme k Česku, které je šest kvartálů v recesi. Jak z toho ven?
"Když říkáte šest kvartálů recese, tak to vypadá jako katastrofa a do určité míry i je, musíte si ale uvědomit, že nejste jediní. Je pravda, že nás čísla o tak velkém poklesu za první čtvrtletí překvapila. Zdá se ale, že jsme už na konci té největší recese moderní historie a té se Česko jako malá a velmi otevřená ekonomika nemohlo vyhnout. A stejně tak nemůžete moc dělat pro to, abyste rostli rychleji. Třetinu exportu vyvážíte do Německa. A nejen Česko, ale i ostatní státy teď čekají na to, až se Německo vzpamatuje - a myslím tím jeho vývoz a investice, pokud budou německé domácnosti utrácet, tak vám to moc nepomůže."
Kdy očekáváte, že se Česko dostane z recese?
„Buď ve druhém nebo třetím čtvrtletí tohoto roku. Samozřejmě se to těžko předpovídá, ale statisticky - pokud jste měli velké negativní překvapení jako v prvním kvartále, další kvartál by to měl vyrovnat - ledaže v budoucnu dojde k nějaké revizi prvního kvartálu.“
Myslíte si, že česká vláda měla dělat úsporná opatření pomaleji?
"To je těžká otázka. Můj názor je, že fiskální politika vlády nemůže růst takových ekonomik, jako je Česká republika, významně ovlivnit. Kdyby vláda podpořila spotřebu, je velká šance, že by to lidé utratili za spotřební zboží ze zahraničí, což by vám nepomohlo. Jsou dva typy recese - jedna je vyvolána zásadními nerovnostmi - třeba obrovský deficit nebo dluh - vlády, domácností nebo podniků, bublina na trhu s nemovitostmi a podobně - a teď se vede debata, jestli tyhle problémy řešit rychle, nebo pomalu. Pak je tu druhý typ ekonomik, kde nejsou tyhle nerovnosti velké, ale lidé se bojí budoucnosti, a tak neutrácejí, což je z hospodářského pohledu ten pozitivnější typ recese. A to je i případ České republiky."
Abychom nedopadli jako Řecko - to bylo hlavní poselství vlády před volbami. A pak se začalo mluvit o tom, jestli lidi nevyděsila až příliš. Pomůže podle vás, když politici mluví pozitivněji?
„Pokud vystoupí politik a řekne, jak je všechno skvělé, udělá to váš život lepší? Asi ne. Před italskými volbami chodil Silvio Berlusconi po ulici, usmíval se a říkal na kameru - žádná krize není, podívejte se, restaurace jsou plné. A začali pak Italové víc utrácet? Ne, jenom si řekli opravdu? - On přece vede úplně jiný život než my. Lidé začnou utrácet, až uvidí, že se ekonomika zlepšuje, že nezaměstnanost klesá - říká se tomu hospodářský cyklus.“
Hrozba pro globální ekonomiku míří z Asie (zdroj: ČT24)