Indové ročně zkonzumují 15 milionů tun cibule. Letos ale záplavy zničily víc než polovinu úrody. Dalších 40 procent shnije cestou do obchodů. Výsledkem jsou poloprázdné sklady, včetně těch na největším trhu v Dillí, a neúnosné ceny.
„Cibule je jenom koření. Dodává chuť, ne potřebné živiny,“ přiznává na jedné straně ředitel tržnice v Dillí Radžindra Šarma. Hned ale dodává: „V Indii je cibule politické zboží.“
Kilo cibule, bez které se Indové v kuchyni neobejdou, stálo v létě v přepočtu 6 korun. Teď se prodává za 30. To je částka, kterou si většina místních nevydělá ani za celý den a jejich nespokojenost proto roste. Rostoucí ceny základních surovin pociťují hlavně ti nejchudší, rozladěnost ze stále dražšího jídla se začíná projevovat i v bohatších vrstvách.
Kvůli štiplavé zelenině už se v indických dějinách dvakrát měnila vláda. Zemi navíc čekají napřesrok parlamentní volby. Ministři proto podpořili dovoz cibule z Číny a Afghánistánu. Opozice dokonce rozdává cibuli na svých předvolebních mítincích.
„Cibule vlastně odráží to, čím prochází celé indické hospodářství,“ shrnuje ekonomka Šubahád Raová. Pohled to přitom není vůbec optimistický – jeden z nedávných ekonomických premiantů se zadrhává. Indická rupie oslabuje a politici místo řešení nabízejí spíš korupční skandály. Zemi kvůli tomu opouštějí zahraniční investoři. Pracovní místa, která s nimi odcházejí pryč, znamenají pro chudé Indy jen jedno – méně pálivého jídla na talíři.
