Washington/Ottawa – V krátké době už zkrachovala druhá společnost, která obchodovala s bitcoiny. Poté, co minulý týden podala u soudu žádost o konkurz bitcoinová burza bitcoin Mt. Gox, má teď podobné problémy i bitcoinová banka Flexcoin. Ta skončila poté, co prý při hackerském útoku přišla o virtuální měnu za zhruba 600 tisíc dolarů (12 milionů Kč).
Krach bitcoinové banky – Flexcoin skončil, prý po útoku hackerů
Společnost Flexcoin na svém webu oznámila, že ukončuje svoji činnost poté, co po útoku hackerů přišla o bitcoiny za 600 tisíc dolarů. „Protože Flexcoin nemá prostředky, aktiva nebo jakékoli jiné (zdroje), aby se vzchopila po této ztrátě, s okamžitou platností zavíráme,“ sdělila společnost.
Flexcoin funguje jako bitcoinová banka. Jenže teď po krachu vzkazuje, že by neměla být chápána jako normální banka, u kterých za vklady ručí úřady. Zákazníci tedy nejspíš o své peníze přijdou. Hackerský útok se snaží společnost prošetřit, spolupracuje přitom s příslušnými úřady.
Minulý týden krachla i japonská bitcoinová burza Mt. Gox. V pátek u soudu v Tokiu požádala společnost o bankrotovou ochranu. Společnost se dostala do problémů, když z jejích účtů zmizelo asi 850 tisíc bitcoinů. Podle britské burzy Bitstamp dnes stojí bitocin kolem 658 dolarů. Ztráta Mt. Gox by tak odpovídala skoro 560 milionům dolarů (11,1 miliardy Kč). Právě tyto dvě události znovu vzbuzují debaty nad bezpečností virtuální měny.
Bitcoin
Tuto virtuální měnu vytvořil v roce 2009 anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto. Hodnota bitcoinu za dobu jeho existence prudce stoupla, loni na podzim se přehoupla dokonce přes 1000 dolarů.
Bitcoin oceňuje většina uživatelů pro jeho anonymitu. Jeho kritici ale varují před možnými úskalími - kvůli nedostatečným kontrolám prý není možné zabránit zneužívání měny k nelegálním činnostem. V internetovém obchodě Silk Road se daly bitcoiny údajně využít pro nákup drog nebo najímání zabijáků.
Na bitcoinu je založena ale i řada legálních investičních fondů a obchoduje se s ním na specializovaných burzách. Měnu dokonce přijímají i některé obchody, dá se za ni koupit stále více zboží - od letenek přes vánoční stromky až po biopivo.
Bitcoin je navržen tak, aby ji nikdo nemohl ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky. Kybernetickou měnu „tiskne“ síť počítačů. Nové mince se uvolňují stabilním tempem, avšak stále pomaleji. Počet jednotek v oběhu totiž bude konečný. Celkem se jich vydá 21 milionů, poslední bitcoiny by se měly do oběhu dostat kolem roku 2140.
