Paskov - Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) navrhne vládě, aby přispěla na odstupné horníků a útlum těžby, pokud OKD prodlouží těžbu v prodělečnému Dole Paskov do konce roku 2016. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole a že podporu schválí Evropská komise. Následné náklady na útlum a odstupné by nesl stát, činily by 1,1 miliardy korun. Proti se už postavil ministr financí Andrej Babiš.
Mládek chce po vládě miliardu pro Paskov, Babiš je proti
Mládek plánuje, že peníze, které by do ukončení těžby v Paskově přilil stát, by šly na přesně vymezný účel: na odstupné horníkům a sanaci dolu. „Státní náklady na tuto investici do postupného utlumení těžby budou činit 1,1 miliardy korun a ve srovnání s očekávanými výpadky na daních, pojištění a výnosech z těžby, jež by nastaly v případě uzavření dolu firmy OKD v roce 2014, jsou nákladově téměř neutrální,“ upozornil Mládek. Svůj plán už podle svých slov projednal se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. S návrhem souhlasí také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „V této chvíli zbývá poslední, aby tu věc schválila vláda. A musím říct, že to ne nutně musí být jednoduché,“ dodal ministr. Jednat o Paskovu by měla během dubna.
Babiš: Bakala udělal skvělý kšeft, platit by měl on
Proti Mládkovu návrhu se už ale postavil ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Pomáhat soukromým firmám je principielně špatně, zvláště ale takovým, jako je OKD, kterou stát vedený ČSSD špatně zprivatizoval. Vlastník dostal majetek za hubičku, přitom nesplnil, co měl, lidi přišli o byty. Udělal skvělý kšeft, dostal čtyřicet miliard, tak by se měl o sanaci dolu i lidi postarat,“ řekl Babiš České televizi. Dodal, že by mohlo jít o špatný precedens. „Za rok bude chtít další peníze třeba na Důl Karviná,“ obává se.
Návrh řešení situace ve ztrátovém Dole Paskov vyplynul z memoranda, které uzavřeli zástupci státu a těžařů. Důvodem jednání byla především snaha o zmírnění sociálních dopadů ukončení těžby pro dva a půl tisíce zaměstnanců i celý region postižený s více než 10procentní nezaměstnaností. Ve hře přitom byly další dvě varianty, a to, že by OKD zavřelo důl do konce roku, jak původně oznámilo, anebo by ho stát koupil za korunu a sám ho spravoval.
Bohuslav Sobotka, premiér
„Moravskoslezský kraj dnes připomíná v řadě ohledů sociální kotel před výbuchem, a vláda by proto měla podpořit každé rozumné opatření, které sníží rizika dalšího prudkého nárůstu nezaměstnanosti.“
GALERIE
Jan Mládek autor: Jaroslav Ožana, zdroj: ČTK
Naděje na černá čísla?
Společnost OKD je v souladu s Mládkovým návrhem připravena nést náklady na prodlouženou těžbu, i když je zatím nedokáže přesně odhadnout. „Záleží na tom, jak se budou vyvíjet ceny uhlí. Je možné, že se situace obrátí tak, že za tři roky nebude důvod Důl Paskov zavírat, protože se opět dostane do černých čísel,“ řekl zástupce OKD a NWR Petr Jonák.
Výběr sociálně citlivé varianty ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD). „Věřím, že vláda tento návrh schválí a v získaném čase zajistíme společně s ministerstvem průmyslu, CzechInvestem a dalšími institucemi nové investory a pracovní místa pro region,“ míní.
GALERIE
videogallery_431944
Spokojeni jsou také odboráři - za prodloužení těžby bojovali od začátku. „Oceňujeme, že se podařilo dospět k této dohodě,“ řekl šéf hornických odborů Jaromír Pytlík. Mezitím už přešly desítky horníků z Paskova do karvinských dolů, ve kterých je zatím práce dost. Ani tam však budoucnost nevypadá příznivě. OKD nedávno zásadně opravilo údaje o ekonomicky vytěžitelném uhlí v revíru, a to ze 184 na 64 milionů tun uhlí.
Důl Paskov
Důl Paskov vznikl roku 1994 sloučením závodů Paskov a Staříč, ve kterých se začalo těžit v šedesátých letech minulého století. V současné době tvoří Závod Důl Paskov dvě lokality - Staříč a Chlebovice. Původní Paskov, který byl uveden do provozu roku 1965, OKD uzavřelo v roce 1999.
Paskov ve Staříči je poslední činný důl v ostravské části černouhelného revíru. Pracuje tam zhruba 2,5 tisíce zaměstnanců.
V podzemí dolu je ještě minimálně dvacet milionů tun kvalitního koksovatelného uhlí. Těžba je však oproti karvinským dolům technologicky náročnější a dražší, uhlí je hůře dostupné, leží v nižších slojích v hloubce až 1155 metrů.
