Německá vláda obhájila v Bruselu výjimku z placení zelené elektřiny

Berlín – Německý průmysl bude moci dál využívat výjimku z placení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dohodla se na tom vláda kancléřky Angely Merkelové s Evropskou komisí. Místo současných 179 odvětví se však budou výhodnější podmínky nově vztahovat pouze na 65 odvětví. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel vyjádřil přesvědčení, že dohoda zachová statisíce pracovních míst.

Jednání s Evropskou komisí uzavřela německá vláda v pondělí večer. Zákon, který pro dohodu vytvoří právní podmínky, by měl kabinet přijmout v květnu. Ministr Gabriel očekává, že podle nových pravidel bude výjimku nárokovat zhruba 1 600 německých firem (dosud jich bylo kolem 2 000).

Podniky s energeticky náročnou výrobou budou díky výjimce platit jen 15 až 20 procent z výše „zelené přirážky“, kterou odvádějí spotřebitelé v ceně elektřiny. „Mimořádně energeticky intenzivním podnikům zákon zajistí, že zatížení nepřekročí 0,5 procenta jejich obratu,“ slíbil Gabriel.

Sigmar Gabriel a Angela Merkelová s koaliční smlouvou
Zdroj: ČTK/AP/Hannibal Hanschke/DPA

Německo výjimku pro energeticky náročné podniky vysvětluje tím, že vysoké náklady na obnovitelné zdroje by jinak připravily tamní průmysl o konkurenceschopnost na globálním trhu. „Díky úmluvě bude moct Německo zachovat statisíce pracovních míst v energeticky náročném průmyslu,“ nechal se slyšet Gabriel. S příliš velkými příspěvky, které musí na obnovitelné zdroje odvádět, se potýkají rovněž české podniky (čtěte víc).

Některé evropské země považovaly postup Berlína za nedovolenou státní podporu domácímu průmyslu. Evropská komise proto od loňského prosince německý systém výjimek prověřovala.

Petr Robejšek, ekonom:

„Všechno, co slouží průmyslu, sleduje každá německá vláda s velkou pečlivostí a snaží se k tomu – pokud možno pozitivně pro průmysl – přihlédnout.“

V současnosti platí zvýhodněné podniky „zelenou přirážku“ ve výši 0,05 centu (1,4 haléře) za kilowatthodinu. Domácnosti a malé firmy platí 6,24 centu (1,71 koruny) za kilowatthodinu. Průměrná německá čtyřčlenná domácnost tak ročně zaplatí na podpoře obnovitelných zdrojů zhruba 220 eur (6 000 korun).

Příspěvek na obnovitelné zdroje obsažený v ceně elektřiny slouží k pokrytí rozdílu mezi tržní cenou a garantovanou cenou, kterou se stát zavázal provozovatelům obnovitelných zdrojů vyplácet. Podpora má přispět k většímu rozvoji obnovitelných zdrojů, které by podle plánů německé vlády měly nahradit jaderné elektrárny a část uhelných.

Strop pro nové obnovitelné zdroje

Berlín zároveň stanovil strop pro stavbu nových obnovitelných zdrojů energie. Úpravou legislativy chce kabinet zpomalit růst cen elektřiny. Ta se v posledních letech zdražovala zejména kvůli zvyšujícím se nákladům na podporu obnovitelných zdrojů.

„Je to vlastně ukázka toho, že to největší zelené nadšení už Německo opouští a uvědomuje si, že růst obnovitelných zdrojů musí mít určité mantinely,“ říká David Tramba, odborník na energetiku časopisu Ekonom.

Limitována bude taky výstavba nových větrných zdrojů. Jak zdůraznil ministr Gabriel, Německo by nemělo ohrožovat sousedy Německa neplánovanými přetoky elektřiny ve chvílích, kdy je kvůli příznivému počasí výroba elektřiny na maximu. Ochranu před tímto problémem, který se týká i Česka (čtěte víc), by mělo zajistit vybudování podmořského vedení z Německa do Švédska a Norska. Tam bude možné nadbytečnou elektřinu uložit pomocí přečerpávacích elektráren.

Novela stanovuje také rozmezí, do kterého by se měl vejít podíl zelené elektřiny na celkové výrobě elektřiny v Německu. Zatímco v současnosti činí zhruba 25 procent, v roce 2025 by se měl pohybovat mezi 40 a 45 procenty a v roce 2035 mezi 55 a 60 procenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...