Zátěžovými testy ECB neprošlo 25 bank eurozóny

Potíže s kapitálem se měly týkat pětadvaceti bank, kterým chyběl kapitál v celkové výši 24,6 miliardy eur. Ještě do konce loňského roku stihlo negativní zjištění napravit dvanáct z nich. Na zbývající třináctku připadá kapitál ve výši deseti miliard a právě jim nyní zbývají dva týdny, aby přinesly plán, jak tento finanční objem získat.

Na zátěžových testech, které tvořily druhý pilíř hodnocení, spolupracovala ECB s Evropským bankovním úřadem. Kondice byla zjišťována u 123 bank. Vycházelo se z jejich rozvah. Ze zkoumání vzešlo dvacet čtyři bank jako příliš slabé, měly by problém ustát tři roky trvající recesi.

Největší počet těchto bank se nachází v jižním regionu, v devíti případech jde o Itálii, ve třech o Řecko a také Kypr. Podle ekonoma Michala Mejstříka z Institutu ekonomických studií FSV UK, který byl jedním z hostů Otázek Václava Moravce, mají problémy dlouhodobě právě Eurobank nebo Monte dei Paschi (Itálie), které se týká i největší kapitálový prohřešek 2,1 miliardy eur. V hloubkové prověrce zdraví ale neuspěly i banky z Rakouska, Belgie, Francie nebo Německa.

Pozitivně se na výsledky dívá Pavel Kysilka, generální ředitel České spořitelny, další z hostů Otázek Václava Moravce. Bere to jako dobrou zprávu roku. „Celosvětová ekonomika na to čekala, protože negativní překvapení by mohlo šlápnout na brzdu,“ vysvětlil Kysilka. V případě růstu českého hospodářství byl už tak původní odhad pro letošní rok snížen z 2,7 % na 2,4 %. Na příští rok zůstává předpokládaný růst HDP na 2,5 %. Potvrdil to náměstek ministra financí Jan Gregor. Čeká se posílení na straně domácí spotřeby a investic, zatímco export oslabí nedostatkem příležitostí.

Prověrkou ECB prošly i mateřské společnosti některých tuzemských bank. Z hodnocení vyšly dobře. Erste Group (Česká spořitelna), KCB (ČSOB) či Raiffeisen Zentralbank Österreich jsou tedy ve skupině úspěšných. Testy měly za cíl rovněž posílit důvěru v bankovní systém po nedávné finanční krizi.