Praha - Růst o dvě a půl procenta předpovídá pro letošek tuzemské ekonomice Evropská komise. V příštích dvou letech by to mohlo být ještě o dvě desetiny víc. Čísla, která uvedl Brusel, se v zásadě shodují s prognózou ministerstva financí. To třeba pro letošek očekává posílení o dvě celá a čtyři desetiny procenta. Komise se také vyjádřila k situaci osmadvacítky a eurozóny, oběma jako celku předpovídá jen slabý růst. „Základní příčiny jsou dvě: jednak slabá poptávka ze zbytku světa a druhým faktorem, který s tím souvisí, je slabá investiční poptávka v eurozóne. Firmy nemají takovou potřebu investovat, pokud není odbyt dostatečný,“ vysvětlil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle Sobíška je tak česká ekonomika v Evropě jednou z mála, pro kterou vidí Evropská komise nyní vyšší růst než na jaře. „Těžiště růstu by mělo být v podnikových investicích, i když soukromá spotřeba a export by také měly k růstu přispívat. S ohledem na nevalné vyhlídky pro eurozónu lze hodnotit predikci Evropské komise pro tuzemskou ekonomiku jako optimistickou. Předpokládáme růst české ekonomiky sice zanedbatelně nižší, celkový obrázek ale sdílíme,“ uvedl Sobíšek.
Česká ekonomika podle dnes zveřejněné podzimní prognózy Evropské komise letos poroste o 2,5 procenta, pro roky 2015 a 2016 Komise předpokládá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta. Evropská komise je tak v odhadu letošního českého růstu nepatrně optimističtější než české ministerstvo financí. To v říjnu odhad českého růstu zhoršilo z letního předpokladu 2,7 procenta na aktuální hodnotu 2,4 procenta. V roce 2016 i 2017 by ekonomika podle odhadů českého ministerstva měla růst o 2,5 procenta. Česká národní banka v létě odhadovala letošní posílení české ekonomiky o 2,9 procenta a pro rok 2015 předpokládala tříprocentní růst.
Aktuální prognóza Komise je také příznivější než její poslední odhad z května letošního roku. Tehdy české ekonomice evropští odborníci přisuzovali letošní růst o rovná dvě procenta při deficitu na úrovni 1,9 procenta. Komise zdůraznila význam posilující domácí poptávky, růst investiční aktivity a pozitivní význam exportu. Obnova ekonomiky bude letos na základě dat zřejmě pokračovat přes zpomalení některých významných obchodních partnerů země a trvající geopolitické napětí.
Domácí poptávka bude podle prognózy v příštích letech nadále posilovat v důsledku zlepšení situace na trhu práce a snížením daňové zátěže. Míru nezaměstnanosti v ČR materiál letos uvádí na úrovni 6,3 procenta, v příštích dvou letech vždy o desetinu procenta méně.
Zvýšení deficitu na letošních předpokládaných 1,4 procenta je podle komise způsobeno zvýšenou vládní spotřebou a posílením veřejných investic po několika letech jejich poklesu. Ty by měly být navíc podpořeny vyšším čerpáním evropských fondů. Ještě vyšší schodek v roce 2015 bude podle komise kromě zvyšování mezd ve veřejném sektoru a změnami v úrovni daně z přidané hodnoty u některých produktů ovlivněn také jednorázovými vojenskými výdaji v souvislosti s pronájmem stíhacích letounů.
Míra inflace by měla přes snahy centrální banky zůstat letos nízká, na úrovni 0,5 procenta. V příštím roce by její výši měla ovlivnit posílená domácí poptávka, zvýšení mezd a změny směnných kurzů, takže se má zvýšit na hodnotu 1,4 procenta. Pro rok 2016 podzimní prognóza předpokládá inflaci 1,8 procenta a připomíná, že je to blízko dvouprocentního cíle ČNB. Loňská intervence ČNB k oslabení koruny, která neskončí před rokem 2016, přispěla podle prognózy k posílení růstu českého exportu, jehož zvyšování by mělo letos přesáhnout osm procent. Dopad exportu na růst HDP do určité míry snižuje posilující dovoz způsobený vyšší domácí poptávkou. Dalším rizikem může být v této souvislosti vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a zpomalení důležitých obchodních partnerů.
EU podle komise letos čeká jen slabý růst o 1,3 procenta
V celé Evropské unii i v eurozóně předpokládá Evropská komise letos jen slabý hospodářský růst o 1,3, respektive o 0,8 procenta HDP. Příští rok by mělo nastat pomalé zvýšení na hodnoty 1,5 procenta pro EU jako celek a 1,1 procenta pro země platící společnou měnou. Hospodářské oživení, které začalo loni ve druhém čtvrtletí, je tak podle komise stále nejisté a ekonomická dynamika je v mnoha členských zemích nadále nízká. Ozdravení EU se jeví jako slabé také ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami a s ohledem na příklady oživení po finančních krizích v minulosti, ačkoli i tehdy bylo oživení zpravidla pomalé a křehké.
- „Hospodářská situace ani situace v oblasti zaměstnanosti se nezlepšují dostatečně rychle,“ komentoval předpověď před novináři Jyrki Katainen, místopředseda nové Evropské komise odpovědný právě za zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost.
Ještě v květnu byla Komise o něco optimističtější, když pro celou unijní osmadvacítku předpovídala letošní růst 1,6 procenta a v zemích platících eurem 1,2 procenta. „Když porovnáme výhledy na jaře a nyní, tak po celém světě jsou současné výhledy horší,“ uvedl Sobíšek.
Nyní je připomenuto zastavení německého hospodářství. „Pokud neroste poptávka po jeho zboží ve zbytku světa, Německo na to doplácí,“ upozornil Sobíšek s tím, že by zpomalení Německa mohlo ovlivnit i vývoj v České republice. Vliv na vývoj evropské ekonomiky bude mít i dlouhodobá stagnace Francie či předpokládaný propad Itálie. Návrat k růstu letos zřejmě zaznamená Španělsko, například Británie by měla posílit o více než tři procenta.
Katainen dnes připomněl, že nový tým vedený Jeanem-Claudem Junckerem plánuje ještě do konce roku předložit balík k posílení investic v EU ve výši 300 miliard eur (téměř 8,5 bilionu korun), který by měl pomoci nastartovat a posílit.
Míry růstu jednotlivých členských států se budou letos podle prognózy stále značně lišit - Chorvatsko by mělo poklesnout o 0,7 procenta HDP a Irsko růst až o 4,6 procenta. V následujících dvou letech se však mají podle předpokladů rozdíly v růstu zmenšovat, mělo by odeznívat dědictví ekonomické krize, zabrat uskutečněné reformy a všechny země EU by tak měly zaznamenat růst. Stále však existuje riziko horšího vývoje, varovala dnes Evropská komise. Připomněla v této souvislosti trvající „geopolitické napětí“, nestabilitu na finančních trzích a nebezpečí neúplného provedení strukturálních reforem v členských zemích.
Důvody unijního pomalého růstu souvisí se světovou krizí, ale jejich kořeny tkví také ve faktorech specifických pro EU. Prognóza připomíná, že pomalý růst Unie už trvá déle, než předpokládala většina analytiků. Mezi okolnostmi, které brzdí rozvoj evropské ekonomiky, jsou zmíněny potřeba „oprav“ bankovního sektoru, nedokončené reformy či dluhová krize. V eurozóně navíc obnovu zatěžují také nepříznivé podmínky pro soukromé investice či třeba slabý pracovní trh. Obnova po propadu z let 2008 a 2009 je nyní podle prognózy pomalejší než jakýkoliv podobný návrat z krize od konce druhé světové války na obou stranách Atlantiku.
Rusko podle Evropské komise letos výrazně hospodářsky zpomalí
Výrazné hospodářské zpomalení zaznamená v letošním roce Ruská federace, mezi důvody dokument zmiňuje nejen geopolitické napětí okolo ukrajinské krize a související protiruské sankce, ale také strukturální potíže ruské ekonomiky a vyčerpání modelu růstu, který byl dosud založen hlavně na exportu energetických surovin.
Ekonomika Ruska zpomalovala už delší dobu, chybí diverzifikace hospodářství a snižovala se také míra investic. Ukrajinská krize a její dopady včetně západních sankcí tento trend posílily a po loňských 1,3 procenta tak Evropská komise letos předpokládá růst ruské ekonomiky jen o 0,3 procenta, stejnou hodnotu pak uvádí i pro rok 2015. Zrychlení na 1,2 procenta hrubého domácího produktu očekává Komise až v roce 2016.
