Ministři se dnes na zvýšení poplatků za těžbu uhlí neshodli

Praha - Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) se nedohodl se šéfem financí Andrejem Babišem (ANO) na výši poplatků za těžbu hnědého uhlí. Podle Mládka se shodli na jeho návrhu dvojnásobného navýšení, Babiš s tím ale nesouhlasí a chce, aby se za těžbu platilo víc, původně navrhoval dokonce zdesetinásobení poplatku. Podle Mládka by ale vyšší nárůst poškodil těžební průmysl. „Abychom mohli vyloučit riziko ztráty pracovních míst a další negativní dopady, nemělo by navýšení v roce 2015 překročit dvojnásobek dnešní hodnoty,“ uvedl Mládek. Babiš chce ještě jednat se zástupci firem a odborů.

  • „Podle mého názoru z jednání jasně vyplynulo, že ministr Babiš přijal návrh na dvojnásobek. Pokud po jednání z nějakého důvodu změnil názor, nerozumím tomu. Jsem ale nucen to respektovat,“ reagoval Mládek. Mládek uvedl, že o rozdílných pozicích dvou zúčastněných ministerstev bude informovat premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). „Následně dokončím materiál, na jehož základě o míře navýšení těžebních poplatků rozhodne vláda,“ doplnil.

Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Podle Mládka by se poplatky nyní zvýšily dvojnásobně, o dalším navyšování je možné jednat napřesrok, poplatky by totiž podle Mládka měly růst postupně, a nikoliv skokově. Zároveň poukázal na to, že se dosud vláda neshodla na energetické koncepci a surovinové politice státu.

Opozice proces navyšování poplatků kritizuje, podle Františka Laudáta z TOP 09 chybí hloubková analýza, která by ukázala dopady takových opatření. Ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský upozornil na to, že podobné zvýšení by si společnost nemohla dovolit. „Věříme, že ten desetinásobek už není reálný a že najdeme kompromis vyplývající ze současné situace na energetickém trhu,“ uvedl.

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo letos v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si slibovalo zvýšení příjmu státu o více než 3,6 miliardy korun. Například u hnědého uhlí počítal původní návrh s nárůstem poplatků na desetinásobek, u ostatních komodit pak se zdvojnásobením procentních sazeb úhrady s respektováním desetiprocentního stropu.

Také Mládek v polovině října předpokládal výraznější navýšení poplatků, které by do rozpočtu přineslo zhruba miliardu korun. „Tato dodatečná jedna miliarda by generovala zvýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí na 4,5násobek,“ uvedl tehdy. Hnědouhelné společnosti však i tuto výši označují „obtížně stravitelnou“.

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. „Chtěl bych zdůraznit, že to není iniciativa mého ministerstva,“ uvedl v říjnu Mládek. Podle něj se poplatky nezvýšily od roku 1992, určité navýšení si proto dokáže představit.

Novela by také měla upravit, komu peníze vybrané z poplatků z těžby půjdou. V současné době jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle ministerstva průmyslu má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný „balík“ peněz. Peníze, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. V loňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

Horníci by chtěli dřívější odchod do důchodu, ministerstvo souhlasí

Horníci by chtěli odejít do důchodu dříve, ideálně ve věku kolem 50 let, jak je tomu například v sousedním Polsku. Mírnější varianta pak počítá s tím, že by všichni horníci odcházeli do penze o pět let dříve, tuto možnost dnes mají ti horníci, kteří v dolech začali pracovat do roku 1993. Horníci argumentují především zdravotními důvody. Návrh podporuje také ministerstvo práce a sociálních věcí. Připravuje novelu zákona, která by to mohla umožnit. Situace v hornictví se nezlepšuje, dřívější odchody horníků do penze by řešení problémů pomohly.

Vydáno pod